8. březen je v celém světě oslavován jako Mezinárodní den žen. Mnozí tento svátek považují za relikt socialistické propagandy, jiní dají partnerkám a matkám květinu a dále to moc neřeší a vlastně jen málokdo ví, že MDŽ se slaví jako výročí stávky švadlen v New Yorku 1908, která byla historickým milníkem na cestě k tomu, aby ženy měly volební právo.
Můžete si o Mezinárodním dni žen myslet cokoliv, nicméně existují ženy, kvůli kterým má tento svátek nepochybně smysl a bez kterých by svět nebyl takový, jaký ho známe. Vybrali jsme desítku žen, které se zapsaly do dějin.
1. Královna Alžběta I.
V dobách, kdy světu vládli muži, na anglický trůn usedla v roce 1558 dcera nechvalně proslulého Jindřicha VIII. Alžběta. Z té se stala jedna z nejvýznamnějších panovnic všech dob, která stála u zrodu Velké Británie jako celosvětové koloniální velmoci. Po ní následovaly další velké panovnice jako například Marie Terezie, Kateřina Veliká nebo královna Viktorie, nicméně Alžběta, která odstartovala britský zlatý věk, drží prvenství.
2. Jane Austen
Autorka Pýchy a předsudku je dodnes považována za jednu z nejlepších spisovatelek všech dob. Nejen ženy, ale i muži v 18. století, kdy žila, hltali její romány, které byly do té doby psány prakticky výhradně muži. Austenová se stala inspirací pro mnoho generací geniálních autorek jako například Agathu Christie nebo J. K. Rowlingovou.
3. Florence Nightingal
V italské Florencii narozená britská ošetřovatelka se stala koncem 19. století předobrazem pro všechny moderní zdravotní sestry. Její obětavá a pečlivá práce během krymské války zachránila stovky lidských životů. Zakladatel Červeného kříže Jean Henri Dunant přiznal, že největší inspirací mu byla právě Florence Nightingalová, známá též jako dáma s lucernou.
4. Millicent Fawcett
Na počátku 20. století byla Millicent Fawcetová jednou z nejvýznamnějších bojovnic za volební právo žen. Mezi prvními sufražetkami patřila k nezlomným kritičkám nerovnoprávnosti žen a nakonec ve svém boji po boku dalších neohrožených žen zvítězila, volební právo vybojovala a dodnes je legendou pro všechny, kterým nejsou ženská práva lhostejná.
5. Marie Curie-Skłodowská
Francouzská vědkyně polského původu se stala historicky první ženou, která obdržela Nobelovu cenu, jejíž držitelkou se stala hned dvakrát. První cenu za fyziku obdržela v roce 1903 za výzkumy radioaktivity spolu se svým manželem Pierrem Curie a objevitelem radioaktivity Henri Becquerelem. Druhou Nobelovu cenu získala v roce 1911 za chemii za izolaci čistého radia. Marie Curie, která otevřela dveře vědy ženám, se za zásluhy stala též první ženou pochovanou v pařížském Pantheonu.
6. Helena Rubinstein
Polská židovka Helena Rubinsteinová dodnes inspiruje podnikatelky, které ochotně jdou za svým snem. V roce 1902 emigrovala z Polska do Austrálie. Neuměla anglicky a neměla žádné peníze. Začala experimentovat s přírodními surovinami na výrobu kosmetických přípravků a podařilo se jí vybudovat jednu z prvních celosvětově úspěšných kosmetických firem. Díky ní se stala nejbohatší ženou své doby.
7. Rosa Parks
Afroameričanka Rosa Parksová se stala symbolem boje za rovnoprávnost černochů a zrušení rasové segregace ve Spojených státech. Svou odvahu projevila symbolickým odporem v rasistické Alabamě, kde v autobuse odmítla uvolnit místo bělochovi, za což byla zatčena. Její čin nezůstal bez ohlasu, brzy se mnoho aktivistů proti rasismu podílelo na podobných činech pasivního odporu, na kterých se podílel i legendární Martin Luther King.
8. Margaret Thatcher
V roce 1979 měly již ženy ve Velké Británii možnost volit, ale stalo se něco nepředstavitelného. Poprvé byla zvolena žena jako premiérka země. V čele Británie po boku královny Alžběty II. stanula Margaret Thatcherová, která si pro své nekompromisní politické postoje vysloužila přezdívku Iron Lady. Historici jí považují vedle Winstona Churchilla za jednu z nejvýznamnějších osob, která kdy usedla do křesla ministerského předsedy. Dnes její odkaz konzervativní ženy-premiérky nese současná ministerská předsedkyně Theresa Mayová.
9. Matka Tereza
Narodila se jako Agnesë Gonxhe Bojaxhiu, v mládí vstoupila do kláštera jako řeholnice a pod jménem matka Tereza stala se jednou z nejznámějších humanitárních pracovnic, kter pomáhala těm nejchudším, umírajícím, sirotkům a opuštěným dětem. Ženu, kterou mnozí dodnes považují za ztělesnění dobrosrdečnosti, obdivovala i princezna Diana. Po své smrti se matka Tereza dočkala největší možné pocty, když byla papežem Františkem prohlášena za svatou.
10. Malála Júsufzaj
Nejmladší ženě z našeho žebříčku je pouhých 20 let a už před třemi lety se stala nejmladší nositelkou Nobelovy ceny za mír. Mladá Pákistánka se nebála neohroženě vzdorovat teroristickému Talibanu, který jí v její zemi chtěl upřít právo na vzdělání. Za to na ni byl spáchán atentát, během kterého byla střelena do hlavy. Plně se zotavila a nyní vede kampaň za dostupnost vzdělání nejen pro ženy, jelikož vzdělanost považuje za největší zbraň proti extremismu.
Jestli vás zajímá, proč je lepší, že děti rodí ženy a ne muži, TADY se můžete dočíst odpověď.
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
