1. Mentor
Většinou starší a zkušenější člověk, který zelenáčům radí, jakou cestou se vydat, je oporou a vzorem. Původní Mentór byl moudrý a dobrý přítel krále Ithaky Odyssea. Stal se vychovatelem jeho syna Télemacha a svůj úděl plnil více než dobře. Tak dobře, že se i dnes setkáme s tímto pojmenováním.
V dnešní češtině se používá krátká podoba Pan, ale správně podle řečtiny je to Pán – Πάν
Panickou hrůzu poprvé na světě zažila nymfa Dryopa, když se jí narodil syn Pán, kterého počala s poslem bohů Hermem. Synáček měl totiž rohy, dlouhé vousy a kozí nohy. Dostala strach a navěky utekla. Stejně tak skončila i jeho milostná dobrodružství s nymfami – měly z něho takovou hrůzu, že se jedna raději proměnila v borovici a druhá v rákosí, ze kterého si nakonec Pán vyrobil píšťalu.
3. Hermafrodit
Hermés počal s bohyní Afroditou syna Hermafrodíta (Hermés + Afrodita = Hermafrodit). Vyrostl z něho překrásný mladík, do kterého se zamilovala nymfa horského pramene Salmakis. Když se Hermafrodítos koupal v jejím prameni, prosila úpěnlivě bohy, aby jejich těla spojila již navždy. A tak se stalo. Slizký hlemýžď, kterého si prvně představíme pod pojmem hermafrodit, má tedy s původním krásným Hermafrodítem málo společného.
4. Fúrie
Tak se jmenují latinsky, původně řecky jsou to Erínye – bohyně pomsty a kletby. Zrodily se z první prolité krve světa. Když Kronos zmrzačil svého otce Urana, kapky jeho krve dopadly na Gaiu, bohyni země, a Erínye, tedy Fúrie byly na světě. Fúrie pronásledovaly a mučily zločince a všelijak proviněné jedince, i když byl čin spáchán neúmyslně.
5. Sirény
Ptačí, později rybí tělo a ženská hlava s krásnou tváří, ale hlavně s nádherným, omamným hlasem. Sirény se uchýlily na skalnatý ostrov, kam lákaly svým zpěvem námořníky, kterým potom s chutí vysávaly krev z těla. Vzpomeňte si na to první středu v měsíci, až uslyšíte: Zkouška sirén, zkouška sirén!
6. Génius
Ve starověkém Římě měl každý člověk (tj. v té době muž) svého Génia od okamžiku početí až do smrti. Jako kdyby každý měl svoje neviditelné duchovní dvojče, které ho stráží a stojí při něm v dobrých i zlých chvílích.
7. Echo
Échó byla upovídaná horská nymfa, často doprovázející bohyni Héru. Ta se snažila nachytat svého muže Dia při nevěře, ale Échó ji svým neustálým tlacháním zdržovala, a tak se ji Héra rozhodla potrestat – už nikdy nesměla promluvit jako první, a navíc mohla říci jen to, co už řekl někdo jiný. Utekla do lesů, kde potkala krásného a do sebe zahleděného mladíka Narkissa (Narcise). Ale protože nemohla promluvit a sebestředný Narkissos si jí ani nevšiml, usoužila se a zbyl po ní jenom hlas, který bloudí po horách – ozvěna.
8. Hypnóza
Bůh a personifikace spánku Hypnos (římský ekvivalent Somnus, z toho např. Insomnie – nespavost) spolu se svou matkou bohyní noci Nyktou přicházel každou noc na svět a sesílal na vše živé spánek – od toho vzešlo označení Hypnóza – stav podobný spánku.
Na následující straně ještě čekají slova jako fantazie, fáma, lemur nebo Pygmejové...