V pátek večer nastává Halloween, tedy předvečer svátku všech svatých, naše "Dušičky". Kulturní tradice se možná v jednotlivých zemích liší, nicméně lidé se rádi bojí všude. I u nás. Tak pro ty z vás, kteří se v pátek večer nebudou nikde družit v hororových převlecích (například v pražském Rock Café na Lucky Hazzard Halloweenu, kde se bude skromně opíjet na baru i autor článku - jen doufám, že mi letos nikdo nesebere kostým Richarda Krajča...), si ve třech dílech připomeňme pár nejvýznamnějších hororových klasik, které nás po těch letech ještě stále dokážou vyděsit. V prvním díle to bude pár opravdových oldschool klasik a vesměs horory s nadpřirozenou tématikou.  

1. Nosferatu

www.curzoncinemas.com Král všech hororů. Tuto první adaptaci Stokerova Drákuly natočil v roce 1922 německý režisér F.W.Murnau. Protože ale dědici Brama Stokera odmítli postoupit Murnaovi autorská práva, příběh byl lehce přepracován. Hlavní hrdina je tak ve filmu Němec a Drákula se jmenuje Orlock. Kostra příběhu však zůstala natolik podobná, že dědici vyhráli soudní spor s německým režisérem a všechny kopie filmu byly zničeny. Všechny až na jednu, díky které se nám snímek dochoval dodnes. Ponurá atmosféra, exteriéry Karpat a v neposlední řadě i nepřekonatelný Max Schreck v titulní roli – to vše zaručuje dodnes večer plný mrazení v zádech. Pikantní je samozřejmě i legenda, která tvrdí, že Schreck byl ve skutečnosti opravdovým upírem, kterého Murnau obsadil kvůli úspěchu filmu. O tom pojednává i film Ve stínu upíra z roku 2000 s Johnem Malkovichem a Willemem Dafoe v hlavních rolích. Každopádně hrůzostrašná maska hraběte Orlocka z původního němého snímku je solidním adeptem na halloweenské noční můry.    

2. Frankenstein

dailygrindhouse.com Klasický snímek z roku 1931, tedy ze začátku zlaté éry amerického hororu. Každý zná příběh šíleného vědce Frankensteina a jeho monstra, které v tomto filmu ztělesnil legendární Boris Karloff. Dílo režiséra Jamese Whalea je také první, ve kterém se objevuje kultovní vzhled Frankensteinova monstra s onou ikonickou hranatou hlavou. Bohužel novodobé pokusy o ztvárnění tohoto díla anglické spisovatelky Mary Shelley se většinou snaží o jakousi realističnost, co se týče masky umělého člověka, a bohužel výsledek bývá většinou asi tak stejně hrůzostrašný, jako kdyby do role Monstra byla obsazena například plechovka řečeného energetického nápoje (i ten samozřejmě umí být velice strašidelný). Původní Frankenstein však zůstává dodnes hrůznou podívanou a to i za poněkud neobvyklé absence hudebního doprovodu. Neklidné sny zaručeny!    

3. Noc oživlých mrtvol

www.blastr.com Kultovní snímek George Romera z roku 1968 dal podobu zombie žánru tak, jak jej známe dnes. Šourající se zombíci, naivní blondýny, skupinka přeživších, takhle to má vypadat. Dozvídáme se tu taky patrně poprvé v historii žánru, že zombíka zastavíte kromě upálení především pověstným ustřelením hlavy. Dost neobvyklé na svou dobu bylo i obsazení černocha Duana Jonese do hlavní role. Nicméně narozdíl od spousty svých následovníků končí Romerův snímek dost sympaticky - nikdo nepřežije, tedy nikdo z těch opravdu hlavních postav; do rána to přečkají Fran a Peter, ale upřímně - koho zajímají? No řekněte, není to úleva oproti všem těm dojemným koncům, kdy se zachrání kozatá bloncka, citlivý svalovec a roztomilý labrador, při západu slunce hraje tklivá hudba a americká vlajka vlaje v jemném vánku? Zpátky k takovýmto klasikám. Méně emo výlevů, víc krosení zombíků!    

4. Vymítač ďábla

athenacinema.com Co by to bylo za výčet filmových hrůzostrašností bez trochy té satanské tématiky? Americký horor, který za 40 let své existence pořád neztratil nic ze své odporné děsivosti ani z šokujících elementů. Kromě Rosemary má děťátko (1968) a Přichází Satan (1976) se jedná o stěžejní snímek této éry o dítěti posedlém démony. Ze scény, kdy posedlá holčička Regan sbíhá prolomená dozadu ze schodů a protáčí hlavu, nám běhá mráz po zádech dodnes. A samozřejmě už legendární je scéna s krvavou masturbací krucifixem a hláška: "Tvoje matka kouří v pekle č..." Ehm...doutníky, kouří tam doutníky, samozřejmě!    

5. Osvícení

freshlyhatched.ca Autorem, jehož literární díla jsou pravděpodobně nejadaptovanější na filmové plátno, je bezesporu americký spisovatel Stephen King. Od ne příliš kvalitních televizních produkcí přes béčkové filmové adaptace typu Hřbitov domácích zvířátek (1989) až po kasovní trháky - Zelená míle (1999), Vykoupení z věznice Shawshank (1994), Misery (1990), Carrie (1976 - další velice vhodný halloweenský film) a především Osvícení, film z roku 1980 v režii Stanleyho Kubricka s Jackem Nicholsonem v hlavní roli. Tíživá atmosféra odříznutého horského hotelu, podivné halucinace a krvavá minulost celého místa... komu tohle nestačí, vždycky jsou tu dvě krví zbrocené holčičky, které si "chtějí hrát". Proč proboha skoro v každém Kingově hororu hrají stěžejní role děti? Protože je to pak o dost děsivější. A samozřejmě excelentní Nicholson a jeho postupné propukání v šílenství včetně ikonických scén se sekerou. Existuje lepší náplň pro strašidelný halloweenský večer?   Našly by se samozřejmě desítky dalších skvěle hrůzných snímků, kolegové milovníci žánru určitě prominou, že jsem zdůraznil jenom několik klasik. V příštím díle se podíváme na horory z trochu jiného soudku - totální béčka.