1. Chronicky nešťastní lidé věří, že je život těžký

Pokud neustále omíláte, že je život boj a že je svět nespravedlivý, pravděpodobně tomu po čase začnete i věřit. Považujete se za oběť a to je špatně. Fíglem šťastných lidí je, že si vsugerovávají fajn pocity a nepřipouštějí si problémy a negativní myšlenky.  

2. Chronicky nešťastní lidé věří, že se nikomu nedá věřit

Určitá zdravá nedůvěřivost je v pořádku. V pořádku není, když žijete s pocitem, že všichni kolem vás jsou svině, nebo přinejmenším lidé, kterým na vás vůbec nezáleží. Zavíráte si dveře ke štěstí. Štastní lidé jsou takoví, co se otevírají ostatním, snadno navazují přátelství a nebojí se sdílet svůj život s ostatními i za cenu toho, že toho třeba jednou budou dost litovat.  

3. Chronicky nešťastní lidé se soustředí na to, co je špatně

Používáte často formuli "...no jo, ALE...", kterou naprosto pošlapete jakoukoliv pochvalu nebo pozitivní reakci? Na tomhle světě je toho špatně strašně moc, ale vy ho tím vaším negováním určitě neuděláte lepším.    

4. Chronicky nešťastní lidé se porovnávají s ostatními

Užírat se závistí je super způsob, jak promarnit ten čas, co tady máme. Pokud máte pocit, že vy jste nešťastní, aby jiní mohli být šťastní a vesmír tak byl v rovnováze, pokud neustále sledujete svoje vrstevníky, co mají a co nemají a zda se jim rovnáte, pokud si neustále počítáte a vyčítáte, připravujete se o drahocenný čas a energii. Štastní lidé vědí, co mají, vědí, co chtějí a vědí, jak toho přibližně dosáhnou. Štastní lidé si jedou svoje. Ve svém levelu a svým tempem. A se svými limity.  

5. Chronicky nešťastní lidé si vytváří přísné plány

Vždycky je lepší mít plánů několik, to kdyby jeden nebo dva nevyšly, a že je to dost pravděpodobné. Pokud jste si v osmnácti nalinkovali život s tím, že v pětadvaceti budete mít děti a ve třiceti se budete stěhovat do Švýcarska, ve čtyřiadvaceti začnete lehce zmatkovat a v pětatřiceti, kdy budete ještě pořád single a garsonce v Brně, si to půjdete hodit. Štastní lidé mají sny a za nečím si jdou, ale umí kličkovat, odpouštět si a improvizovat.  

6. Chronicky nešťastní lidé se bojí budoucnosti

Mezi vašima ušima zas není tolik místa, a když si ho zaplníte obavami z budoucnosti, kam narvete nějakou tu radost? (No tam by to šlo, ale to už je zase jinej příběh). Štastní lidé ví dobře, že mít na nose růžové brýle je sice úsměvné pro okolí, ale pro ně osobně je to super doplněk.  

7. Chronicky nešťastní lidé doplňují konverzace pomluvami a fňukáním

Nejjednodušší cestou, jak být celý život sám a tím pádem chronicky nešťastný, je šířit kolem sebe negativno. Drbat ostatní, stěžovat si a sprchovat cizí ramena svýma slzama. Štastní lidé se nezasekávají v minulosti, naopak se těší z toho co je a co bude, z těch svých plánů a snů, z možností, které mají, z otevřených dveří a učí ostatní plavat v pozitivních vodách.  

8. Chronicky nešťastní lidé nepochopili zásadní věc

Pokud se zrovna nebudeme bavit o diagnostikované depresi, pak tihle nešťastníci prostě nepřišli na to, že všechno to je v hlavě. Že je jen na nás, jak si to v ní nastavíme. Že je jen na nás, jestli se rozhodneme válet se celý život v nějakých sračkách nebo si lítat v oblacích. Že většinu trablíků vyřeší pouhá změna úhlu pohledu.   Ale opravdové neštěstí ve štěstí najdete ZDE.