Ráno 21. října roku 1966 se do malé velšské hornické vesnice zřítil sesuv uhelného odpadu, který následně zabil 116 dětí a 28 dospělých. Aberfanská katastrofa je dodnes jednou z nejhorších důlních nehod ve Velké Británii.
Aberfanská katastrofa
K takzvané Aberfanské katastrofě došlo 21. října roku 1966. Velšské městečko Aberfan leží v jižním Walesu, severně od Cardiffu a je situováno na dně západního údolního svahu údolí Taff Valley, na východním svahu kopce Mynydd Merthyr.
Sesuv půdy poslal směrem k hornické vesnici asi 150 tisíc tun zeminy, bahna a uhelného odpadu v přívalové vlně vysoké 12 metrů, která se řítila dolů ze svahu hory a zničila zemědělské usedlosti, chaty, domy a část sousední okresní střední školy.
Odpadní materiál z dolů
Předpokládá se, že lavina byla důsledkem nekvalitní stavby a nahromadění vody v jednom z odvalů kolonie, tedy v hromadách odpadního materiálu odstraněného během těžby. Wales byl během průmyslové revoluce známý těžbou uhlí.
Aberfanský důl byl otevřen v roce 1869 a v roce 1916 už neměl na dně horského údolí místo pro odpad. Poté se odpad začal skládkovat na úbočí hory nad vesnicí a v roce 1966 zde bylo nashromážděno sedm skládek obsahujících obrovské množství hlušiny z těžby.
Nevyslyšené obavy
Několik let před incidentem se městská rada Aberfanu obrátila na Národní uhelnou radu, aby vyjádřila své obavy ohledně odvalů po nehodě, která tehdy však ještě neměla smrtelné následky. V té době ovšem nebyla přijata žádná opatření k řešení tohoto problému.
Také proto došlo k obrovské tragédii právě 21. října, během které přišlo o život 144 lidí včetně 116 dětí. Neštěstí vzbudilo širokou národní pozornost. Královna Alžběta II. navštívila místo až osm dní po nehodě. Později přiznala, že to, že se na místo nevydala dříve, je jednou z jejích největších výčitek. Jednalo se o jednu z největších tragédií tohoto typu ve Velké Británii ve 20. století a skandál pro britskou národní korporaci National Coal Board.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
