6. února roku 2020 překonala britská královna Alžběta II. v délce vládnutí Františka Josefa I., rakouského císaře a krále českého a uherského, a stala se tak druhou nejdéle vládnoucí evropskou panovnicí. V tu dobu Alžběta II. vládla již 68 let, letos dokonce oslavila tzv. platinové jubileum sedmdesáti let na anglickém trůně. Aby se stala nejdéle vládnoucí evropskou panovnicí, bude muset vládnout ještě dva roky. Právě 72 let totiž ve Francii vládl Ludvík XIV., Král Slunce. Královně k tomuto úspěchu v předloňském roce skrze twitter pogratuloval také prapravnuk Františka Josefa, Eduard Habsburk.
Mládí
Alžběta II. se narodila 21. dubna roku 1926 princi Albertovi, pozdějšímu králi Jiřímu IV., a jeho ženě Alžbětě. Po svém narození byla v pořadí až třetím nástupníkem trůnu. Králem se stal její strýc Eduard, který ovšem abdikoval a britským králem se stal Alžbětin otec, čímž se dostala do pozice následníka trůnu. Během svého mládí studovala ústavní historii na Eton College a náboženství u arcibiskupa canterburského, mj. se učila světovým jazykům a mnoha dovednostem, mezi něž patřila například jízda na koni, vyšívání či tanec.
Během druhé světové války statečně pobývala v Anglii, ačkoli existovaly plány na její evakuaci do Kanady. Připojila se k ženskému pomocnému sboru jako nižší důstojnice Alžběta Windsorová a dosáhla funkce mladší velitelky. Dva roky po válce se Alžběta provdala za prince Philipa, který přijal titul vévody z Edinburghu.
Na počátku roku 1952 se vydala se svým manželem na cestu do Austrálie a na Nový Zéland, během které ji však zastihla zpráva o smrti jejího otce. Alžběta se tak 6. února roku 1952 stala ve svých 25 letech britskou královnou. Korunovace se konala v následujícím roce ve Westminsterském opatství.
Vláda
Během dlouhé Alžbětiny vlády došlo k transformaci Britského impéria do Commonwealthu, ačkoli tento proces započal již za vlády Jiřího IV. Alžběta II. se tak stala hlavou několika samostatných států, v současné době se jedná o šestnáct samostatných zřízení. Šedesátá a sedmdesátá léta 20. století se nesla v obrazu dekolonizace. Přes dvacet zemí získalo v tomto období nezávislost na Británii v kontextu vzájemných dohod.
V osmdesátých letech se stala ministerskou předsedkyní Margaret Thatcherová, a přestože na její politiku nazírala Alžběta poměrně kriticky, udělila Thatcherové řád za zásluhy a jejich vzájemný vztah se nadále nesl v přátelském duchu. Během svého vládnutí byla vystavena také spoustě nesnadných situací, mezi něž patří například Suezská krize, australská ústavní krize, pokus o atentát z roku 1981 či tragický příběh prince Charlese a jeho ženy princezny Diany.
Současnost
Roku 2007 se stala nejstarším britským panovníkem na trůně a roku 2012 oslavila tzv. diamantové jubileum, tedy vládu po dobu 60 let. Tomu předcházelo stříbrné jubileum v roce 1977 a zlaté jubileum v roce 2002. V roce 2015 se stala nejdéle vládnoucím britským panovníkem, čímž překonala svou praprababičku královnu Viktorii.
Mimo výše zmíněné je však Alžběta II. také nejdéle vládnoucí ženou v historii a nejstarším úřadujícím panovníkem v současnosti. V roce 2020 se jí při 68. výročí její vlády podařilo překonat Františka Josefa I., a stala se tak druhou nejdéle vládnoucí evropskou panovnicí, k čemuž jí mimochodem pogratuloval i prapravnuk Františka Josefa, Eduard Habsburk.
Aby se stala vůbec první nejdéle vládnoucí evropskou panovnicí, bude muset vládnout ještě další 2 roky a „předehnat“ tak Ludvíka XIV., francouzského panovníka známého jako Král Slunce. Do určité nevýhody ji ale v „soutěži“ s Ludvíkem XIV. staví také fakt, že zatímco on byl korunován ve věku čtyř let, Alžběta byla korunována až v dospělosti.
Zdroj: Britannica, Wikipedia, Echo24
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
