Je září 1941 a nacházíme se v obleženém Leningradu. Němci odstřihli město od zásob, zamrzá potrubí, nelze upéct ani chleba. Teploty připomínají ledové peklo. Záchranu města dostává na starost člověk, který bude později vymazán ze sovětských dějin.
Andrej Ždanov se narodil v roce 1896 do rodu pravoslavných kněží a teologů. Jeho otec, věhlasný teolog, však v roce 1909 zemřel. Smrt mladým chlapcem otřásla natolik, že se příbuzní báli o jeho zdraví – chlapec během jediného dne dospěl. Penze, kterou matka dostávala, nestačila, takže Andrej nemohl chodit na gymnázium, ale pouze na tzv. reálku. Zde ohromoval učitele svými matematickými schopnostmi. V roce 1912 studuje na moskevském obchodním institutu, ale na studia nemá dostatek finančních prostředků. Daleko více jej zajímá politika. Jak by také ne, Rusko bylo v období rozkladu. V zemi se nacházelo 20 různých revolučních organizací, které měly za cíl svrhnout cara. Ždanov se přidává k místní sociálně demokratické straně. V roce 1915 policie zatkla většinu sociálních demokratů města Tver, kde přebýval i mladý Ždanov. Zbylí sociální demokraté se rozhodnou předat nejnebezpečnější úkoly mladým členům, aby tak předešli zatčení. Ždanov má na starosti distribuci ilegálního tisku. V roce 1917, kdy je již kovaný bolševik, se stává předsedou lidového výboru v Šardinsku, zakládá zde také první komuny (společné jídelny, společné ubytovací prostory apod.). Klid, který si zde užívá, má však brzy skončit.
Československý sbor
Bolševici mají nový, velký problém. Na podzim 1917 se formuje československý sbor (budoucí legie), a v prvních dnech existence bojuje spolu s bolševiky proti Němcům. Na jaře a v létě roku 1918 se obrací proti bolševikům a pomáhají tzv. bílým. Povstání začíná v květnu 1918 a obrovské území od Novosibirsku po Čeljabinsk je ovládáno československým sborem. Rudá armáda nenechává na svůj úder dlouho čekat. Ale Andrej Ždanov musí z Tveru, který se dostává do rukou bílých, potupně utéct. Později prosí tvůrce oficiální knihy o občanské válce, aby bylo jeho jméno a zásluhy úplně vyškrtnuty.
Tvůrce ideologie
Poté, co se Stalin dostává k moci, mění Sovětský svaz k obrazu svému. Jádrem této změny je i nová ideologie – výklad marxismu ve Stalinově pojetí. Tato ideologie zahrnuje nejen politickou rovinu, ale také kulturní a filozofickou. O prosazení Stalinovy vůle v kultuře a umění se má starat právě Ždanov – vzniká doktrína, která popisuje, jaké znaky má mít sovětské umění. Říká se jí ždanovismus, ale skutečný název zní socialistický realismus (zkráceně sorela). Tato doktrína později ovlivnila umění a architekturu v celém socialistickém bloku. V architektuře se tato ideologie projevolala jako tzv. brutalismus. Ždanov byl také členem vedoucího sboru výboru pro agitaci a propagandu.
Mainilský incident
Na jaře 1930 ničí syn pravoslavného kněze kostely a kláštery, které nechá vyrabovat, duchovní jsou rozehnáni a uvězněni. Ždanov se stává symbolem pro likvidaci církve. Později v roce 1939 pomáhá organizovat tzv. Mainilský incident. Šlo o vyprovokování války proti Finsku. Vesnice Mainila je hraničním územím mezi SSSR a Finskem. Ždanov spolu s dalšími zorganizuje přepad a střelbu na vlastní pohraničníky. Poté tento incident připisují Finsku. Podobně Hitler začal válku s Polskem.
sorela.jpg
Socialistický realismus (sorela) v Ostravě-Porubě (Foto: https://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art2047)
Zachránce Leningradu
Po uzavření paktu o neútočení s Německem byl Ždanov jediný ve Stalinově okolí, který opakoval, že se Hitlerovi nedá věřit. Což se také potvrdilo. Obležení Lenigradu trvalo tři roky, Ždanov se významně podílel na jeho záchraně, ačkoliv spousta lidí zemřela hlady. Nebýt Ždanova, je to ještě mnohem víc. Úplná evakuace Leningradu nebyla možná – byly zde strategické továrny. Město bylo odříznuto od zásob, zamrzly vodovody. Obyvatelé poprvé dostávají místo chleba pouze mouku, nedá se péct. Ten den si Ždanov zve do kanceláře experty na chemický průmysl a šéfa pekáren, šéfa vitaminového průmyslu. Na parapetu leží samopal: „Když nebudeme mít ruce, které mohou svírat, je tento moderní samopal úplně bezcenný, potřebujeme chleba!“ Ždanov si nechal udělat podrobnou expertízu ledu a podmínek Ladošského jezera. Nakonec jej využije jako zásobovací trasu – tzv. stezku života. Den poté, co lidé dostali mouku, už pekárny pečou. Ždanovovi experti zjistili, že u dna jezera voda nezamrzá, čerpali ji tedy odsud. Ždanov po čas obléhání dostává 5 infarktů. Když v roce 1948 umírá, zavolají k němu lékaře pozdě, podobně jako ke Stalinovi. Když se chopí kormidla Chruščov, který odhaluje Stalinovy zločiny (na nichž se sám podílel), je Andrej Ždanov vymazán ze sovětské historie.
ZDROJE:
https://en.wikipedia.org/wiki/Siege_of_Leningrad
https://en.wikipedia.org/wiki/Andrei_Zhdanov
https://en.wikipedia.org/wiki/Czechoslovak_Legion
Apokalypsa Stalin (2015, dokument)
Zapomenutí vůdci (2016, dokument)
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
