Pití lahodného moku patří k lidstvu už od nepaměti. Dokazuje to nejstarší nalezený doklad o zaplacení piva pocházející ze staré Mezopotámie před více než 5000 lety. Tehdejší dělníci si zřejmě po práci zašli na jedno.

Už v dávném starověku se po celé Mezopotámii pilo pivo ve velkém. Tehdejší zaměstnavatelé na výplatní pásku psali rovnou jako součást výplaty i nárok na určité množství piva!

paycheck.jpg

To je ten slavný záznam o pivní odměně, 4. tis. let př.n.l.

Právě jedna taková destička potvrzující nárok na pivo se našla ve městě Uruku v dnešním Iráku. Jedná se o zatím nejstarší dochovaný nález podobného charakteru.

Hliněná destička vyobrazuje sklenice jakožto znamení piva a člověka skloněného nad talířem, což symbolizuje potravu. Další značky pak určovaly množství. Tabulka je pro historiky důležitým ukazatelem ekonomických vazeb mezi tehdejšími pracovníky a zaměstnanci. „Co je pro mě zajímavé, je fakt, že tyto první společnosti se zcela obešly bez peněz, a přesto ekonomické vazby velmi dobře fungovaly,“ říká Gus O'Donnell z Britského muzea.
Tabulka je nyní uložena v Britském muzeu, kde je bezmála 130 000 dalších hliněných tabulek z té doby, ale pouze tato jedna jediná obsahuje pivo jako položku.

zaznam_o_rozdelovani_piva_a_chlebovych_placek.jpg

Záznam o rozdělování piva a chlebových placek, 4. tis. př.n.l.

Dalším podobným případem vyplácení v pivních dávkách je Egypt, kde měli dělníci pracující na stavbě pyramidy nárok na vypití 4 až 5 litrů piva denně. Ve středověku už bylo pivo jako součást mzdy poměrně běžně.

Je možná trochu škoda, že se podobné zvyky nedochovaly dodnes a i my nemáme po tvrdé práci nárok na pár litrů oroseného moku.

neznamy_sumersky_ucetni.jpg

Účetní uzávěrka z konce 4 tis. př.n.l. na hliněné tabulce 7x6,2 cm. Naleziště Uruk - dnešní Irák. Je uložena ve sbírkách společnosti Bernard Quaritch v Londýně. Jedná se o nejstarší dochovaný záznam z účetnictví.

A TADY se podívejte, že se v naší Národní galerii můžete za 250 Kč dozvědět, že jste trapní.