Atentát

Atentáty nejsou v dnešním světě bohužel ničím neobvyklým. Jedná se o jeden z hraničních způsobů, jak se zbavit někoho nevyhovujícího. Prezident Kennedy, Reinhard Heydrich nebo třeba Alois Rašín – známá jména, která si při slově atentát vybavíme. Cílem atentátu se však stal i papež Jan Pavel II. A dokonce hned několikrát.

Ve dvou případech byl papež raněn. 12. května roku 1982 se papeže Jana Pavla II. pokusil zavraždit nožem ultrakonzervativní španělský kněz Juan Fernandez Krohn. Ten odmítal druhý vatikánský koncil a odpovídající změny v církvi, a tak si na papeže „počkal“ v portugalské Fatimě. Veřejnosti bylo nejprve předkládáno, že papež Jan Pavel II. tehdy vyvázl bez zranění, nicméně později kardinál Dziwisz přiznal, že útočník zasáhl papeže nožem do ruky.

mohlo by vás zajímat

Atentát na Aloise Rašína je unikátem našich dějin, zastřelil ho devatenáctiletý mladík

Svatopetrské náměstí, 1981

Mnohem závažnější byl ale atentát, který se odehrál o rok dříve, 13. května roku 1981 – před 42 lety. Jan Pavel II. byl po více než čtyřech stoletích prvním neitalským papežem, tehdy na papežském stolci seděl již dva a půl roku. Onoho osudného dne papež Jan Pavel II., původem z Polska, projížděl na vatikánském Svatopetrském náměstí ve své otevřené limuzíně a žehnal okolním davům.

Útočníkem, jemuž se papež dostal toho dne do spárů, byl turecký atentátník Mehmet Ali Ağca. Ten během roku 1980 začal intenzivně cestovat po celé Evropě, pochopitelně pokaždé s novým cestovním pasem. Nakonec se dostal až do Milána, odkud vlakem putoval do Říma, kam dorazil 10. května roku 1981. Zde se měl setkat se svými komplici, dle jeho pozdější výpovědi mělo jít údajně o jednoho Turka a dva Bulhary.

Celou akci organizoval Zilo Vassilev, bulharský vojenský atašé v Římě. Hlavní figurou atentátu byl již zmíněný Ağca, jako záložní střelec s ním měl kooperovat Orala Çelika. Plán byl založen především na předpokládané panice. K té by mělo dojít poté, co se ozve střelba. Atentát měl být navíc doplněn i odpálením malé nálože, která by dvacetitisícový dav ještě více vyděsila. Po vykonání atentátu chtěli oba útočníci ve vzniklém zmatku utéct na bulharské velvyslanectví.

Atentát nakonec proběhl úplně jinak, než si útočníci představovali. V den atentátu čekali na Svatopetrském náměstí na příjezd papežova speciálního vozu značky Fiat. Ve chvíli, kdy papež projížděl kolem, vypálil na něj Ağca několik ran. Dříve než však stihli oba atentátníci utéct, byli zadrženi diváky okolo sebe. Ağcův komplic Çelik v nastalém zmatku zpanikařil a nepokusil se ani o odpálení nálože. Nepodílel se tedy na atentátu přímo, jak bylo plánováno.

mohlo by vás zajímat

Zapomenutý atentát na Augusta Gölzera: Nacistický úředník byl v Brně zastřelen dvěma levicovými odbojáři

Odpuštění a Boží mlýny

Papež Jan Pavel II. byl poměrně vážně raněn – Ağcova zbraň ho zasáhla hned čtyřikrát. Jedna střela zasáhla střeva, další pak pravou a levou ruku. Zranění však nakonec nebyla smrtelná a papež atentát přežil. Ağca byl za pokus o vraždu Jana Pavla II. v Itálii odsouzen k doživotí, roku 2000 mu však byla prezidentem Ciampim na základě papežovy žádosti udělena milost. Následně byl z Itálie vyhoštěn zpět do Turecka. Tam ho však žádný světlejší osud nečekal, Boží mlýny totiž melou jistě. Ağca byl okamžitě zatčen a uvězněn za vraždu a loupežná přepadení, kterých se v minulosti dopustil na území Turecka.

Důležitou složkou celé události je papežův „dobrosrdečný akt“ vůči atentátníkovi. Po střelbě totiž papež necítil žádnou zášť, naopak poprosil věřící, aby se za Ağca modlili. V roce 1983 dokonce Jan Pavel II. atentátníka soukromě navštívil a velice dlouho s ním hovořil. Veřejnost se nikdy nedozvěděla, o čem se spolu papež a Ağca bavili. Papež se vyjádřil stručně: „Mluvil jsem s ním jako se mluví s bratrem, jemuž jsem odpustil a který se těší mé důvěře. Co jsme si řekli, je tajemství mezi mnou a jím.“ Svá slova podložil papež o několik let později i činem, když se zasadil o Ağcovo omilostnění.