Předtím, než byl Zdzisław Beksiński 17x bodnut nožem, stvořil spoustu morbidních fantaskních světů zhusta připomínajících peklo na Zemi. Ale jak sám jednou prohlásil, jeho obrazy nejsou obžalobou a moralizováním společnosti, nýbrž pouze osobní potřebou tvořit. Bez malování a kreslení si svou existenci nedokázal představit.

Polský malíř, grafik, jevištní výtvarník a architekt se narodil v roce 1929 v polském Sanoku. Jeho život plný bolesti, geniální tvorby a úspěchů na poli umění, vyhasl v roce 2005 rukou jeho 19letého souseda, kterému krátce před svou smrtí odmítl půjčit několik set zlotých. Robert Kupiec byl odsouzen k 25letému vězení. Jeho komplic, teprve 16letý příbuzný Łukasz, k 5 letům za mřížemi.

Beksiński tvrdil, že některá z jeho děl byla absolutně nepochopena. Podle něho vykazovala jisté rysy optimismu nebo dokonce až humornosti. On sám neznal význam svých výtvorů a možné interpretace, o které se snažili (nejen) výtvarní kritici, ale i například jeho obdivovatelé, kterých měl velké zástupy, ho nezajímaly. Proto odmítal své malby a kresby pojmenovávat, pouze je signoval na zadní straně. Ani my se je tedy nebudeme snažit nikterak otitulkovávat.

1.

2.

3.

4.

5.

Jeho nelehce uchopitelná umělecká činnost, která těžko někoho nechá chladným, ale z níž ve většině případů pořádně mrazí, se dá zařadit mezi více malířských stylů. Namátkou jmenujme např. symbolismus, surrealismus a modernismus. Podle nás by se dal svým (křehčím) způsobem připodobnit k nedávno zesnulého H. R. Gigerovi.

Jeho práce jsou ovlivněny temnou atmosférou období po II. světové válce a především osobními rodinnými tragédiemi, přestože jeho umělecký agent Piotr Dmochovski v jednom rozhovoru poukazuje na to, že jeho nejdrastičtější díla vznikla ještě před smrtí jeho matky, prasknutí aorty jeho ženy a sebevraždou jeho syna. Ale o tom potom. Po všech těchto ranách osudu se prý Beksiński paradoxně spíše vnitřně uklidnil. Nepřestal ho ale pronásledovat strach ze smrti podpořený neustálými bolestmi hlavy a žlučových cest.

6.

7.

8.

9.

10.

Beksiński neměl žádné formální umělecké vzdělání. Vystudal obchodní školu a gymnázium v Sanoku v jižním Polsku a poté fakultu architektury Technické univerzity v Krakově. Několik let pracoval jako vedoucí stavby. Tuto práci nesnášel a začal pozvolna koketovat s uměleckou fotografií, fotomontáží, sochařstvím a malbou.

Své skulptury a reliéfní obrazy vytvářel zpočátku ze sádry, kovu a drátů. V 60. a 70. letech pracoval na částečný úvazek jako designer v továrně na autobusy Autosan, kterou založil jeho pradědeček. Zbytek času věnoval své vzrůstající vášni pro umění. Přesto v roce 1960 odmítl nabídku stipendia Guggenheimova muzea.

11.

12.

13.

Maloval většinou olejem na sololitovou desku, experimentoval i s akrylem. Nenáviděl ticho. Jako doprovod pro svou tvorbu poslouchal vždy klasickou hudbu. Maloval pak třeba i 12 hodin v kuse.

14.

15.

16.

Na prestižní výstavě ve Varšavě v roce 1964 zaznamenal obrovský úspěch. Brzy se stal vůdčí osobností tehdejší polské kultury. Období jeho tvorby, které následovalo se dá nazvat fantaskním. V něm vytvořil své nejslavnější, ale i nejponurejší obrazy zobrazující surrealistické, post-apokalyptické scény, detailní scény smrti, rozkladu, krajiny plné bezútěšnosti, kostlivců a zdeformovaných těl. Prostě peklo. V té době prohlásil: "Přeji si malovat tak, jako bych fotografoval své sny." Takové sny bychom si asi rádi odpustili...

17.

18.

19.

Zájem okolí mu byl stále méně příjemný. Byl v podstatě celebritou. Postupně se stával známým i za hranicemi Polska. Především ve Francii, v západní Evropě, Spojených státech a Japonsku. V 80. a 90. letech poněkud ustoupila fantaskní tvář jeho tvorby. Zaměřoval se spíše na monumentální náměty zobrazované tlumenou paletou barev. Známá je např. řada s motivem kříže. Ke konci 90. let si ho zcela podmanilo digitální prostředí - internet, digitální fotografie a fotomanipulace.

20.

21.

22.

Konec 90. let minulého století mu zasadil několik těžkých ran osudu. Jeho žena zemřela v roce 1998, o rok později na Štědrý den spáchal sebevraždu jeho syn Tomasz, známý moderátor, hudební žurnalista a překladatel filmů. S jeho smrtí se otec nikdy nesmířil. Na zdi měl stále dopis nadepsaný „Pro Tomka v případě, že natáhnu brka". A na zdi ve svém ateliéru pro změnu nápis: "Všechno je na hovno."

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

Mnohé z jeho obrazů jsou umístěny v Muzeu Ikon v jeho rodném Sanoku. Další muzeum bylo otevřeno v roce 2006 v galerii ve městě Čenstochová v Polsku. V roce 2012 byla na zámku v Sanoku zprovozněna nová galerie s jeho tvorbou. Beksińského kříž, inspirovaný jeho častým motivem - křížem ve tvaru T, stojí v Nevadské poušti. Jeho obrazy byly použity na přebalu mnoha alb, většinou metalových (např. Leviathan, Blood of Kingu, Evoken nebo Antestor).

Kříž v Nevadské poušti. Zdroj: burnigman.com

Přestože jeho umění působí značně ponuře, on sám byl příjemným společníkem se smyslem pro humor. Jediné, co nesnášel bylo, jak už bylo řečeno, když se někdo pokoušel analyzovat jeho díla a velkohubě popisovat jejich obsah a význam. On prostě jenom měl potřebu tvořit.

A TADY máte pro odlehčení 17 ilustrací, v nichž ožívají naše dětské strachy a běsy.