1) Z řezníka mistrem popravčím

popr5.jpg

Rod Reichhartů vykonával katovské řemeslo po 8 generací. Na snímku z druhé poloviny 20. století je děd Johanna Reichharta Joseph na popravišti ve Würzburgu. (Foto: boisdejustice.com)

Johann Reichhart se narodil v roce 1894 v malé bavorské obci Wichenbach. Jeho rodina měla takzvaně smrt v krvi. Katovské řemeslo se u Reichhartů dědilo již osm generací a ti chlapci, kteří se nerozhodli pro dráhu popravčího byli většinou rasi a pohodní a zabíjeli tak alespoň zvířata. Johann se vyučil řezníkem a po návratu z první světové války se řezničině i věnoval. Zlomový pro něj byl rok 1924, kdy Bavorsko hledalo nového kata. Johann se rozhodl jít ve stopách svého staršího bratra Michaela a strýce Franze Xavera a u kariéry popravčího již zůstal. Jeho prvními popravenými byli vrazi Rupert Fischer a Andreas Hutterer.

2) Smrt jako byznys

popr4.jpg

Kariéra popravčího v Německu byla výnosným řemeslem. Reichhart si jako kat vydělal na luxusní dům. (Foto: boisdejustice.com)

Katovské řemeslo bylo odjakživa finančně lákavé. Jinak tomu nebylo ani v Německu. Když Reichhart začínal ještě ve Výmarské republice, obdržel za každou popravu 150 marek. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci mu nacistická Třetí říše poskytovala fixní plat 3000 marek ročně a za každého popraveného 65 marek jako bonus. To Reichhartovi postačilo k tomu, aby si zakoupil vilu v luxusní části Mnichova. O zvrhlosti nacistického režimu svědčí i to, že náklady na popravu včetně nákladů na poštovné úředního záznamu o provedení trestu smrti platili pozůstalí po popraveném.

3) Systematický elegán

popr2.jpg

K popravám vždy Reichhart chodil v žaketu s cylindrem. K odsouzencům se choval uctivě a o popravách si vedl pečlivé záznamy. (Foto: wikipedia.com)

Reichhart se brzy stal hlavním popravčím celého Německa. Jedním z důvodů byl i jeho systematický přístup k práci, o které si vedl pečlivé záznamy. V nich nalezneme jména všech popravených a stručný popis průběhu výkonu trestu. Reichhart byl pověstný i tím, že u všech poprav byl oblečen v černém žaketu s černým motýlkem a na hlavě měl cylindr. Za svou kariéru popravil Johann Reichhart neuvěřitelných 3165 osob. Rekordem pro něj bylo 32 lidí denně. Neřešil, zda popravuje zvrhlé vrahy nebo politické vězně a odbojáře odsouzené ve zmanipulovaném procesu. Poprava pro něj byla naprosto mechanickou záležitostí.

4) Vynálezce a zlepšovatel smrtících metod

popr1.jpg

Reichhart (vpravo) pomáhal zlepšovat popravčí techniky. Vylepšil gilotinu a poprava mu tak zabrala všeho všudy jen něco málo přes čtvrt hodiny. (Foto: boisdejustice.com)

Vzhledem k vysokému počtu vykonaných poprav Reichhart věděl, jakými neduhy jeho práce trpí a jako správný Němec se jí pokoušel co nejvíce zefektivnit. Brzy v kariéře upustil od pomalého oběšení a přešel k popravám gilotinou. Francouzský stroj smrti vylepšil a nazval Fallbeil (padající sekera). Změnil též způsob, jakým byl odsouzený na gilotinu usazen. Místo dlouho trvajícího přivazování k výklopnému prknu si Reichhart vystačil s tím, že popravovaného prostě položil na vodorovnou část gilotiny a jeho tělo nechal kovovými obručemi přidržovat dva katovské asistenty. Jedna poprava mu tak zabrala jen asi 20 minut včetně všech příprav a úklidu. Sám tvrdil, že je to šetrné i pro samotné odsouzené, kteří tak dlouho psychicky netrpí a mají to rychle za sebou.

5) Nacistický popravčí katem nacistů

popr3.jpg

Po válce ještě Reichhart popravoval odsouzené nacisty. Řemeslo opustil až po chybě, kdy popravil špatného vězně. (Foto: augsburger-allgemeine.de)

Ač byl Johann Reichhart během osvobozování Německa zatčen a jako hlavní popravčí Třetí říše internován ve vězení v Landsbergu, brzy se ukázalo, že s nacistickým režimem vůbec nesympatizoval a pouze vykonával svou práci bez ohledu na to, kdo mu jí zadával. Spojenci ho propustili a on sám se nabídl, že jako zkušený kat jim pomůže s popravami nacistů odsouzených k trestu smrti. Spojenci souhlasili a Reichhart po válce popravil 156 nacistických důstojníků odsouzených za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Řemesla zanechal až tehdy, když zjistil, že ve dvou případech došlo k záměně identity odsouzených a popraveni byli muži stejného jména odsouzení k nižším trestům. Poté žil osamělý život stranou společnosti a dokonce po zrušení trestu smrti otevřeně vystupoval proti snahám o jeho znovuzavedení. Jeden z jeho tří synů spáchal sebevraždu kvůli otcově povolání a sám Johann Reichhart zemřel v roce 1972 ve věku 78 let.

Zde se můžete podívat na brutální způsoby popravy, které zvažovala Amerika před zavedením elektrického křesla.