Proč má nebe barvu vody, jak se staví modré peří a na co bychom si měli vzpomenout, když vidíme pomněnky?
1. Modrá mešita v Istanbulu
Právě Turecko dalo název jednomu z odstínů modré – tyrkysové. Tyrkys zažil v Evropě masovou oblibu na začátku 19. století poté, co Napoleon stanul v Egyptě. S ním přišli i archeologové, objevili hrobky faraonů a zvedli tak vlnu zájmu o Blízký a Střední Východ. Tyrkys se pak začal ve velkém dovážet z íránských (tehdy perských) nalezišť právě přes Turecko – a turquise (tyrkys) znamená ve francouzštině „turecký“.
2. Oči děvčátka z Váránasí
Mutace genů odpovědná za modré oči se s velkou pravděpodobností objevila v oblasti severozápadně od Černého moře před desítkami tisíc let a šířila se v mladší době kamenné během přesunů obyvatelstva na sever do Evropy. Není to vlastně barva, ale její nedostatek – konkrétně melaninu, který barví oči do tmavých odstínů. Děvčátko z Váránasí má možná jen kontaktní čočky, ale může mít klidně i blankytné oči – geny pro barvu očí a vlasů nejsou totiž jedny a ty samé, ačkoli světlovlasost i světlookost se většinou vyskytují u stejného jedince.
3. Pomněnky
Latinsky Myosotis, což je složenina z řeckých slov pro myš a ucho – cípy květů totiž (aspoň někomu) připomínají právě myší ouška. Naše pomněnka (po slovensky nezábudka) vznikla jinak, ale také na základě podobnosti, a to s očima Panny Marie – ty měly zbožnému lidu připomínat její smířlivý hluboký pohled a vše, co evokuje.
4. Nerozeznatelná hranice
České slovo modrý pochází z protoindického kořene *mondh₁ro-, z něhož pochází i slovo moudrý. V angličtině a dalších neslovanských jazycích pak slovo blue znamenalo původně světlý či jasný (česky blankytný) a je trochu záhadou, proč se s ním dodnes pojí pocity smutku a splínu.
5. Vykérovaný cibulák
Modrá nebyla oblíbenou tetovací barvou pouze u námořníků, kteří se tak ale nechávali tetovat až poté, co byly objeveny ostrovy v Pacifiku. Už Julius Caesar popisuje ve své Válce galské své protivníky Kelty a Germány s modrým tetováním – téhle barvy podle všeho dosahovali pomocí měděného prášku.
6. Modrá perla Sibiře – jezero Bajkal
Je voda modrá, protože je modré nebe? Co když je to obráceně? Zatímco v atmosféře se lépe rozptylují krátké modré vlnové délky než ty dlouhé červené, voda podobným způsobem pohlcuje více červeného světla než toho modrého, které naopak odráží zpět.
7. Modré hortenzie
Už se vám někdy stalo, že jste si koupili modrou hortenzii a ona vám následující rok vykvetla růžově? Nejspíš jste ji zasadili do málo kyselé půdy. Jedině v té totiž bývá dostatek hliníku, který rostlina potřebuje na vytvoření téhle barvy.
8. Zakletý Avatar
Pralesnička azurová (Dendrobates azureus), domorodým názvem okopipi nebo též lidově šípová žába. Žije ve vlhkých pralesích na severu Jižní Ameriky, kde ji indiáni odedávna používali k výrobě smrtící biochemické zbraně – vylučuje totiž silný nervový jed, a to pokožkou ve formě slizu, jehož pouhých pár kapek stačí nanést na hrot šípu a nechat zde zaschnout. Účinkuje i po delší době.
9. Viagra
Lék s účinnou látkou sildenafil byl původně nadějným kandidátem na léčbu anginy pectoris a vysokého krevního tlaku, ale během klinických studií se ukázalo, že u mužských pokusných objektů způsobuje erekci – přišlo se na to prý tak, že se jim začaly tabletky ztrácet, protože si je pokusné objetky kradly s sebou domů.
10. Naše krásná planeta
Nejsme ve vesmíru jedinou „modrou planetou“, ba ani ve Sluneční soustavě. Modrý je i Neptun a Uran. Zatímco v případě Země může za její modrou barvu hlavně voda (viz bod 6. výše), u těchto dvou planet je na ‚vině‘ metan, tedy jeho určitý podíl v jinak převážně vodíkovo-héliové atmosféře těchto obřích planet.
11. Chrpy
Modré oči jako pomněnky, nebo raději chrpy? Spíš to druhé, protože chrpa se používá nejen v lidovém léčitelství, ale také ve farmacii na výrobu medikamentů proti hnisavým a zánětlivým očním chorobám.
12. Blue Man Group
13. Obří škeble v podmořské farmě Clunies-Ross na Cocos (Keeling) Islands
Český název: Zéva velká
Latinský název: Tridacna maxima
Původ: Indický a Tichý oceán
Maximální velikost: 35 cm
Potrava: Phytoplankton, drobní živočichové
Snášenlivost vůči ostatním rybám v akváriu: ano, nenapadá je
Snášenlivost vůči vlastnímu druhu: ano, neútočí na jedince vlastního druhu
Vhodnost do akvária: spíše do zaběhlejších nádrží se stabilními parametry vody
14. Holub s modrou korunkou (Western crowned pingeon)
Červená, růžová či oranžová barva peří je dána tím, co pták sezobne, resp. jak hodně je v jeho potravě přítomno nějaké barvivo, typicky karotenoidy. Jenže modrá a tmavě červená barviva jsou na rozdíl od karotenoidů rozpustná ve vodě a trávicí šťávy ptáků je ‚rozeberou‘ tak, že jejich zabarvení zmizí. Jak tedy mohou mít ptáci modré peří? Tuhle barvu vytvářejí pomocí nanostruktur. V každém ‚vlásku‘ pera se molekuly stavebního keratinu uspořádají do vláken oddělených vzduchými kapsami. Když na tuhle strukturu dopadnou fotony, dlouhé vlnové délky (červené, oranžové, žluté) se vyruší a naopak krátké modré znásobí a odrazí zpět. A různé poměry tloušťky keratinových vláken a vzduchových kapes tvoří různé odstíny modré.
15. Bohyně Kálí
Sice samo jméno téhle velké univerzální indické bohyně znamená původně tmavá, ale pokud nemá její zobrazení či socha přímo černou barvu, bývá takhle modrá.
Znovu bych chtěla VELMI poděkovat svému skvělému kolegovi Radku Kovandovi za doplňující texty k fotografiím.
Pokud máte rádi červenou a rádi byste se o ní dozvěděli něco víc, klikněte SEM.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
