Potraviny si polepšily, elektronika nikoliv

Prodeje potravin jako jedny z mála během koronakrize dosahovaly lepších tržeb než před ní. „Denní útraty v obchodech ještě těsně před zavedením protipandemických opatření vzrostly mezi 11. a 12. březnem z 210 milionů na téměř 352 milionů. Přes následný pokles pak zůstaly utracené obnosy vyšší než v době před koronakrizí,“ říká Ondřej Holoubek ze společnosti Global Payments, z jejíž dat o bezhotovostních platbách analýza vychází. Právě prodejcům potravin se totiž omezení ve velké míře vyhnula.

Odvětví elektra zasáhla krize hlavně během prvotních omezení, kdy se útraty propadly o 78 %. Mezi 13. a 16. březnem se obnosy utracené na platebních terminálech v obchodech snížily z 55 milionů na zhruba čtyři miliony. Online platby stouply ze 3,5 milionů jen na 8,7 milionu. „Obchodníci s elektronikou proto začali dávat větší důraz na online prodeje svého zboží, které v dubnu vzrostly trojnásobně, a v některých dnech dokonce více než čtyřikrát,“ uvádí Tomáš Odstrčil z analytického projektu Evropa v datech, který data zpracoval. Po otevření maloobchodů 27. dubna útraty za elektroniku vyskočily zpět na 57 milionů. Po sečtení tržeb z platebních terminálů a internetu byl letos zatím nejúspěšnějším dnem 15. květen. Tržby v oblasti elektra jsou na tom dokonce lépe než v první části roku. Online prodeje už sice nejsou čtyřnásobné, oproti běžné situaci ale nadále rostou. I v květnu Češi přes internet za elektroniku utráceli zhruba dvakrát tolik, co v prvních třech měsících letošního roku.

Uzavření prodejen naprosto ochromilo knihkupectví, jejichž tržby takřka přes noc spadly k nule. Řada knihkupců se snažila zachránit situaci přechodem na online prodeje. Ačkoliv se knih v březnu a dubnu prodávalo online až dvakrát více než běžně, pokles prodejů na pobočkách to nevyvážilo. Znovuotevření maloobchodů mimo nákupní centra 27. dubna pomohlo knihkupcům jen částečně. „Velká část knihkupectví se totiž nachází právě v těchto střediscích. Tržby v kamenných obchodech a přes online platební brány se tak na konci dubna vyšplhaly přibližně pouze na polovinu běžného stavu. Tedy na přibližně milion korun denně,“ říká Ondřej Holoubek z Global Payments. Zásadní změna nastala až otevřením nákupních center 11. května, kdy tržby v kamenných knihkupectvích začaly dosahovat původních hodnot. Zároveň ale klesly online prodeje, a útraty za knihy se tak obecně začaly vracet do stavu před pandemií.

Oddechový čas pro sport i kulturu

Tvrdou ránu uštědřila krize i umělcům, sportovcům a provozovatelům s tím spojených služeb. „I jejich výdělky se v noci na 14. března propadly téměř na nulu a ani drobný nárůst online příjmů jim nedokázal ztráty nahradit. Částečný návrat zaznamenalo odvětví zábavy už 27. dubna, kdy se ty běžně nejsilnější dny v týdnu začaly vyrovnávat těm nejslabším z doby před zavedením preventivních omezení,“ říká Tomáš Odstrčil z Evropy v datech.

Nejhorších výsledků dosahuje toto odvětví i za normálních podmínek v první polovině týdne. Před krizí se tržby mezi pondělkem a středou (na terminálech i na internetu) pohybovaly okolo 26 milionů korun. Po rozvolnění prvních opatření začaly obdobných výsledků dosahovat tradičně nejsilnější víkendové tržby. Zásadní změna přišla až 11. května, kdy se české útraty v zábavním průmyslu poprvé vrátily do standardních kolejí.

Některá odvětví přešla krizi bez vážnější újmy, jiná zažila výrazné poklesy tržeb a některá klesla na úplné dno. Jsou však i sféry, které restriktivní opatření uvrhla dokonce do záporných čísel. Nejvíce utrpěl turismus a z něj profitující poskytovatelé ubytování. Minusové výsledky s sebou přineslo rušení plánovaných dovolených a opatrný přístup ke sjednávání nových. Ani na začátku června se tyto oblasti nedokázaly z výjimečné situace dostat, jelikož cestování doposud podléhá speciálním pravidlům.