Historie chození
V roce 1888 vznikla organizace, která se jmenovala Klub českých turistů. Jak asi správně tušíte, jejich hlavní zálibou bylo cajdat se po světě, hlavně tedy po české přírodě. To jim ale nestačilo, a tak aby si mohli se vší parádou prohlížet tu svoji krásnou zemi, začali stavět rozhledny. A v roce 1889, konkrétně 11. května, se stala jedna naprosto zásadní a historická věc. Klub českých turistů označil svou vlastní turistickou trasu.
Zjistili, že je malování barviček na stromy baví tak moc, že od té doby nikdy nepřestali. Každý člověk, který někdy byl v českém lese, ty bílobarevné proužky moc dobře zná. Z velké části právě díky Klubu českých turistů má Česko a Slovensko nejdokonalejší síť turistických tras na světě. V podstatě nemůžete v přírodě ujít pár metrů, aby vám některý strom neprozradil, kudy se můžete vydat dál.
Dokonale to zapadá do toho českého paradoxu. Nenávidíme Čechy a Česko, ale zároveň nic nemilujeme víc než Čechy a Česko. Tradičně lidé ohrnují nos nad těmi, kteří se rozhodli dovolenou strávit v Česku, ale do toho se všichni shodnou na tom, že nikde není hezčí příroda než u nás.
Je to věda
A mimochodem, když se budete v hospodě dost snažit, po půlnoci a pěti rumech určitě najdete někoho, koho se vám podaří přesvědčit, že Tuzemsko je zakavkazská postsovětská země. Takže, třeba objevíte krásu a kouzlo značení.
Ona je to totiž skutečně věda a musíte pod dohledem označit deset kilometrů, než vám dovolí vést vlastní značkovací výpravu. Musíte vědět, jakým směrem značit, abyste upoutali pozornost chodce, jak označit zatáčku, jak značit zpáteční cestu… Naštěstí je systém šikovně vymyšlený, takže se každý turista chytá celkem individuálně. Potřebujete vědět jen pár základních věcí a ty se dozvíte v naší galerii. Společně s tipy na filmy, kde lidé nutně značky potřebují, ale nemají.
Chudáci.