Je na čase v Česku jednou provždy vykořenit tabákový dým. Kouření zabije víc lidí než islamistický terorismus, takže co kuřák, to nepřítel!
V novinách čtu, co zase vyvedli kuřáci. Maminka s dítětem šla v Kutné Hoře z vyšetření u lékaře a nějaký čudil jí z balkonu hodil vajgla přímo do kočárku. Než si hořící cigarety všimla, kojenec utrpěl těsně pod okem popáleninu třetího stupně. „Přijali jsme oznámení, že došlo k popálení dítěte odhozením nedopalku cigarety,“ řekla novinářům mluvčí kutnohorské policie. „Kriminalisté na případu intenzivně pracují.“
Policajti se tedy snaží vypátrat bordelářské smrduté hovado, které místo do koše hází vajgly z balkonu. To by ale mohli zavřít 99 % kuřáků, protože takhle idiotsky se chová naprostá většina z nich. Bezohlednost ke kouření patří jako k velbloudovi hrby. Sledujte to ráno u tramvaje nebo autobusu. Když MHD přijede, čudilská prasata naházejí vajgly zásadně pod sebe na chodník. Ke koši by musela udělat pět kroků, a to se jim nechce.
Co s tím? Letos v květnu se přestane kouřit v českých hospodách. Konečně! My nekuřáci jsme tak sice vyhráli významnou bitvu, ale válka se smraďochy zuří dál. Jaké další bitvy nás v ní čekají?
1. Zdražení zdravotního pojištění kuřákům
Zdravotní pojištění si můžeme představit jako společnou kasu, do které všichni každý měsíc povinně sypeme peníze. Když jsme pak nemocní, zase si z ní peníze bereme – na vyšetření, na léky, na operace a tak podobně. Jenže kuřáci si z té kasy berou podstatně víc než nekuřáci. S jejich zlozvykem je spojena celá řada nemocí, od infarktu přes kornatění tepen až po rakovinu plic.
Kuřáci tedy parazitují na příspěvcích nekuřáků, a to musí zkončit. Kdo kouří, měl by mít zdravotní pojištění buď razantně dražší, nebo by si měl léčbu diagnóz spojených s kouřením platit sám. Máš rakovinu plic a kouřil jsi? Fajn, sežeň si někde pár milionů na operaci. My ti ji platit nebudeme.
2. Zákaz kouření na všech veřejných místech
Zákaz kouření v hospodách byl dobrý první krok, ale je třeba pokračovat dál. Proč máme čichat smrad z cigaret na balkonech nad byty kuřáků? Proč se má kouř linout na ulicích, v parcích nebo u vody?
Inspirujme se indickým zákonem, který byl přijat už v říjnu 2008. Kouření zakazuje třeba v kancelářích (včetně soukromých firem), na tržištích, na ulicích a v naprosté většině míst přístupných veřejnosti. Indové tak smějí kouřit vlastně jen ve svých bytech.
3. Zákaz kouření v práci
To by si měli do zákon prosadit všichni zaměstnavatelé. Kuřáci je totiž okrádají, a to hned dvakrát. Ze statistik zaprvé plyne, že každý kuřák je ročně v průměru o 33 hodin déle v pracovní neschopnosti než nekuřák. Průměrná mzda v České republice je 28 232 Kč. Pokud jsme v práci 163 hodin v měsíci, je průmerná česká mzda 173 Kč za hodinu. Průměrný kuřák tedy svého zaměstnavatele ročně okrade o 5709 Kč. Zaměstnavatel má tedy plné právo říct: „Kouříš? Tak to máš smůlu – tobě práci nedám.“
A zadruhé kuřáci zaměstnavatele okrádají „rauchpauzami“. Pokud kuřák v práci vyhulí jen pět cigaret za směnu, a jedna “kouřová” trvá dvanáct minut, prolelkuje jednu pracovní hodinu z osmi. Logicky by tedy měl mít o jednu osminu nižší plat než nekuřák. Průměrně to dělá 2823 Kč. Průměrný plat českého kuřáka by tedy měl být jen 25 409 Kč místo nekuřákových 28 232 Kč.
Na to, jestli je člověk kuřák, nebo ne, se ho dnes zaměstnavatel u pracovního pohovoru nesmí ptát. Prý by to byla diskriminace. Jenže je to přesně obráceně: kuřák svým hulením diskriminuje zaměstnavatele. Zákon je proto třeba změnit. A aby byla ve firmách evidence prokouřeného času, kuřáci by měli být povinně označeni červenou páskou nebo očipováni.
(Druhá část článku vyjde v pondělí).
A TADY si přečtěte, proč je středočeská Příbram jako Řím těsně před pádem.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
