Sam Giancana se narodil v květnu 1908 v Chicagu ve West Townu. Byl potomkem imigrantů, jeho otec připlul do Ameriky v roce 1905, matka v roce 1906. Oba jeho rodiče se narodili v Itálii, na Sicílii. V roce 1933 se oženil a měl tři dcery.
Začátky
Ještě před dovršením dospělosti se přidává k 42 gang (číslo odkazuje na počet Alibabových loupežníků). Brzy si získává reputaci kvalitního řidiče (vozí vrahy k jejich oběti), později jako nebezpečný zabiják. Za první vraždu byl obviněn v 18 letech, nepodařila se mu však prokázat. Brzy vystoupal nahoru, vyhnal z Chicaga a Las Vegas někdejší krále hazardu, kteří měli pod palcem tok peněz. Ovládl také casina na Kubě, kde vládl Batistův režim propojený s podsvětím. Od roku 1957 je považován za hlavu chicagské mafie.
Kouzelný 5. dodatek
Ostatní gangsteři obdivovali jeho schopnost vydělat peníze skoro na všem. Ovládl například elektrikářské odbory – z každého hracího automatu měl tedy dvojí prospěch – z prohraných peněz, ze spotřebované elektřiny na provoz. Objevuje se však jeho nový úhlavní nepřítel Robert F. Kennedy, mladý právník, který si dal za cíl zničit organizovaný zločin. Začal právě korupcí v odborech. Setkal se se Samem G. v soudní síni jako se svědkem, Kennedy byl státním žalobcem. Giancana se odvolal na 5. dodatek Ústavy USA. Ten říká, že svědek má právo nevypovídat, pokud by jej výpověď poškodila. Giancana se na něj odvolá více než třicetkrát.
Pomoc panu prezidentovi
Giancana měl spoustu přátel v politice i showbyznysu. Patřil mezi ně i zpěvák Frank Sinatra a někteří členové Kennedyho rodiny (jiní proti němu bojovali – Robert Kennedy). Jeho bratr John F. Kennedy si začal dělat laskominy na Bílý dům. Povedlo se mu získat kandidaturu za demokraty. Dalším problémem bylo, že Kennedy byl katolík. Aby se stal prezidentem, musel by přesvědčit všechny protestantské státy – např. Wisconsin nebo Západní Virginii. Požádali tedy o pomoc rodinného přítele – Franka Sinatru. Ten kontaktoval svého dobrého přítele Sama. Rozběhlo se podplácení voličů, zastrašování, také se chodilo volit za mrtvé lidi. Majitelé jukeboxů v Západní Virginii museli pouštět píseň High Hopes, kterou složil na podporu Kennedyho sám Sinatra (resp. napsal nový text na již existující píseň) – buď za úplatu nebo pod pohrůžkou násilí. Jak to dopadlo, všichni víme – Kennedy se skutečně stal prezidentem.
Nový problém
„Teď z něj bude nějaký obyčejný právník,“ řekl jednou Giancana na účet Roberta F. Kennedyho. Mnozí si myslí, že právě to měla být protislužba od klanu Kennedyů. Pletl se. Z Kennedyho se stal ministr spravedlnosti, přivedl do FBI skutečné bojovníky proti organizovanému zločinu – měli vysokoškolské vzdělání a byli neúplatní. Giancana zuřil. Přibylo elektronické sledování – odposlechy. Nyní FBI nemusela žádat o povolení – počet štěnic se z pár kusů zvětšil na několik stovek. Organizovaný zločin byl vždy o krok napřed, nyní však policie náskok dohnala.
Nájemná vražda pro CIA
Kolem bosse Giancana se začala pomalu stahovat smyčka. Jedna vládní organizace (FBI) se jej snažila dostat, jiná však jejich práci ohrožovala. Americká CIA požádala Giancana o pomoc. Chtějí po něm atentát na Castra. Ten se chopil na Kubě moci, což znamenalo katastrofu jednak pro Ameriku, která bude mít teď komunistického nepřítele pár kilometrů od svého území, za druhé pro mafii, která zde vlastní spoustu casin, řídí obchod s drogami a tak dále. Castrův konec byl tedy v „obecném“ zájmu. CIA si přeje veřejnou popravu – Castro má být veřejně rozstřílen při proslovu. Giancana něco takového odmítl. Chtěli to udělat tiše, čistě. Použijí jed v jídle a pití. CIA však byla v té době velmi naivní. Pokud něco od gangsterů chcete, tak musíte čekat, že to nebude zadarmo. Tedy že za to nejen zaplatíte, ale můžete kdykoliv čekat, že po vás budou chtít protislužbu. Castro, jak víme, přežil. Nejen tento, ale i všechny další atentáty. Na oplátku chtěl od CIA, aby špehovala domnělého milence jeho partnerky. Technici CIA byli objeveni při instalaci odposlechu jeho pokoje. Vypadalo to, že vše praskne. Šéf CIA se tedy sám ministru spravedlnosti přiznal.
Pád chicagského bosse
FBI zahájilo těsné sledování – chodili za ním všude. Když šel na záchod, stáli vedle něj u mušle. Chtěli jej tím vyvést z míry, aby udělal chybu. Giancana byl vzteky bez sebe. Pak udělal něco nepochopitelného. Zažaloval FBI za stalking a kupodivu vyhrál. 1. června 1965 byl předvolán před velkou porotu. Tentokrát vymysleli, jak jej dostat. Rozhodli se poskytnout mu právní imunitu jako léčku. Giancana se skutečně dostavil. Byl informován, že mu byla poskytnuta imunita, byl předvolán jako svědek. To mu ovšem znemožnilo, aby se dál schovával za 5. dodatek, takže musel vypovídat. To však odmítl, na což všichni čekali, a byl odveden do vězení pro pohrdání soudem (na tento čin se imunita nevztahuje), dokud nezačne vypovídat. Byl zavřen rok, poté musel být podle zákonů propuštěn. Když se vrátil, panovaly už jiné pořádky. Své postavení už znovu neobnovil, byl vyhnán z Chicaga. Nějakou dobu žil v Mexiku. V Americe se zatím začalo vyšetřovat napojení CIA na gangstery a objednávka Castrovy vraždy. Giancana byl deportován zpátky, aby mohl vypovídat. K tomu však nedošlo. Bosse chicagského podsvětí našli zastřeleného, jednu kulku dostal do hlavy, druhou do úst. Omerta – poprava člena gangu, který byl v podezření, že bude mluvit.
Giancana byl obviňován za zosnování vražd obou bratrů Kennedyových, jejichž smrt dodnes budí spoustu otazníků. Kde je však pravda, neví nikdo.
ZDROJE:
https://en.wikipedia.org/wiki/Sam_Giancana
https://en.wikipedia.org/wiki/Robert_F._Kennedy
https://en.wikipedia.org/wiki/Chicago_in_the_1930s
https://en.wikipedia.org/wiki/Chicago_Outfit