Psal se 30. červen roku 1974, když se Michail Baryšnikov rozhodl k jednomu z nejradikálnějších kroků svého dosavadního života. Toho dne totiž Baryšnikov, považovaný za jednoho z nejlepších světových baletních tanečníků všech dob, po čtyřech letech plánování „dotvořil choreografii“ svého útěku ze SSSR v době probíhající studené války.
Michail Baryšnikov
Michail Baryšnikov se narodil ruským rodičům 28. ledna roku 1948 v Rize v Lotyšsku – v tehdejším Sovětském svazu. Pro studium tance se rozhodl již ve 12 letech a v někdejším Leningradě poté vyhledal renomovaného pedagoga Alexandra Ivanoviče Puškina.
Tomu se podařilo Baryšnikovy schopnosti natolik zdokonalit, že již v 18 letech získal mladý talent smlouvu jako sólový tanečník v proslulém Kirovově baletu. Zásadní zlom kariéry však nastal až v roce 1974.
Útěk ze Sovětského svazu
Tehdy šestadvacetiletý Baryšnikov, známý svým obdivovatelům jako „Míša“, dokončil během kanadského turné představení s leningradským Kirovovým baletem v Torontu a poté se vyhnul svým nadřízeným z KGB. Zmizel venku v davu, naskočil do čekajícího auta a skrýval se, dokud mu v Kanadě nebyl oficiálně udělen politický azyl.
Brzy poté získal politický azyl ve Spojených státech, kde se stal prvním tanečníkem American Ballet Theatre a New York City Ballet. Americkým občanem se stal 3. července 1986. Baryšnikov označil své přeběhnutí za umělecké, nikoli politické rozhodnutí. „Když jsem byl v Torontu, nakonec jsem se rozhodl, že pokud si nechám uniknout příležitost rozšířit své umění na Západě, bude mě to navždy pronásledovat,“ řekl deníku The Globe and Mail v prvním rozhovoru po svém odchodu z USA.
Nový život
Taková byla Baryšnikova slova, těžko se však nezamyslet nad tím, zdali pohnutky jeho činů byly motivované skutečně jen přáním rozšířit si umělecké obzory. Koneckonců nebyl jedinou baletní hvězdou a už vůbec ne jediným člověkem, který ze Sovětského svazu utekl.
„To, co jsem udělal, se v Rusku nazývá zločinem... Ale můj život je mé umění a já jsem si uvědomil, že by bylo větším zločinem si jej zničit. Chci pracovat s některými z velkých západních choreografů, pokud si budou myslet, že jsem hoden jejich tvorby.“ Baryšnikov v roce 1985 řekl časopisu People, že se jeho zběhnutí vyvíjelo jako thriller. „Bylo to domluveno tajně přes přátele,“ řekl. „Utíkal jsem a únikové auto čekalo o několik bloků dál, když jsme nastupovali do autobusu naší skupiny. KGB nás sledovala. Bylo to vlastně legrační. Fanoušci na mě čekali před dveřmi k pódiu, já vyšel ven a začal jsem utíkat a oni za mnou začali běhat pro autogram. Smáli se, já běžel jako o život. Byl to velmi emotivní okamžik.“
Michail Baryšnikov se na Západě prosadil nejen jako tanečník, ale také jako filmový herec a choreograf. Několikrát vystupoval také v Praze – dvě sólová vystoupení věnoval v roce 1996 první dámě Olze Havlové in memoriam, v říjnu roku 2018 pak vystoupil se svou sólovou inscenací v rámci Mezinárodního divadelního festivalu pražské křižovatky, který je věnován politickému a divadelnímu odkazu Václava Havla.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
