Teroristické drama v moskevském divadle

Rusko je samo o sobě důkazem pro pořekadlo jiný kraj, jiný mrav. A opravdu, Rusko je zvláště pro pozorovatele ze „západního“ světa úplně jinou planetou. Příčin je mnoho, ať už se jedná o odlišné kulturní návyky nebo například rozdílnou politickou situaci.

Událostí, která tuto skutečnost potvrzuje, byl teroristický útok v moskevském divadle na Dubrovce. Ne snad, že by teroristické útoky na veřejných místech a s mnoha rukojmími byly v jiných zemích něčím neobvyklým. Co však celou situaci povznáší do „neobvyklých“ rozměrů, je způsob, kterým byla provedena osvobozovací operace, a naneštěstí také samotný výsledek tohoto snažení.

K prvotnímu útoku čečenských islámských teroristů došlo 23. října roku 2002 kolem 21 hodin místního času. Před budovou divadla, které se nacházelo v moskevské části Dubrovka, zastavil autobus plný přibližně čtyřiceti maskovaných a ozbrojených útočníků. V divadle právě probíhalo druhé dějství vyprodaného muzikálu Nord-Ost, když do útrob budovy vnikli teroristé střílející výstražně do vzduchu.

Přestože se v počáteční panice podařilo několika desítkám diváků z divadla utéci, teroristé zadrželi více než 850 rukojmích, které posléze shromáždili v hlavním sále a napříč budovou rozmístili výbušniny. Překvapivou a netradiční zajímavostí je fakt, že většinu této teroristické skupiny tvořily ženy, tzv. černé vdovy. Jednalo se o manželky zabitých čečenských povstalců – to je ostatně velice důležitou konsekvencí.

Na pozadí této události totiž stále probíhala druhá čečenská válka, jež byla zahájena již v roce 1999 Ruskou federací, když ruské síly z velké části opět ovládly separatistický region Čečenska. Tato skutečnost byla tedy hlavní motivací teroristů v moskevském divadle. Předložené požadavky zahrnovaly ukončení druhé čečenské války, odchod ruských vojsk z území Čečenska a následné uznání jeho nezávislosti.

Záhadný plyn

Čečenští teroristé dali ruské vládě týdenní ultimátum, po jehož případném uplynutí plánovali postupné popravování rukojmích. Již 24. října krátce po půlnoci ovšem útočníci propustili bez jakýchkoli podmínek několik desítek zajatých lidí – jednalo se primárně o malé děti, těhotné ženy a neruské občany, kteří pochopitelně s ruskými záležitostmi neměli nic společného.

Brzy z rána ovšem došlo také k zabití mladé ženy, jež z neobjasněných důvodů překonala policejní kordón kolem divadla a vnikla do budovy. Ještě ten samý den došlo k prvnímu přímému vyjednávání s teroristy. Do budovy divadla byli mimochodem na krátký čas vpuštěni také lékaři a novináři.

Také 25. října bylo teroristy propuštěno několik rukojmích, zejména dětí. Během dne došlo k několika incidentům. Nejprve do budovy vnikl muž, jenž se domníval, že teroristé v divadle drží i jeho syna. Tento muž byl teroristy zastřelen. Další rukojmí přišel o život kolem půlnoci, když se pokusil o útěk. Útočníci jej dopadli a popravili.

Vzhledem k tomu, že nastalá situace stagnovala na místě, byla 26. října nad ránem spuštěna záchranná akce ruských speciálních sil Specnaz. Přibližně kolem páté ráno zhaslo před hlavním vchodem divadla veřejné osvětlení. Plán měl být prostý, přesto vysoce efektivní – pomocí speciálního plynu a ventilace v budově divadla chtěly speciální jednotky všechny teroristy uvnitř uspat, případně utlumit jejich reakce.

Do vnitřních prostor budovy tedy začal být opravdu skrz ventilaci pomalu vpouštěn plyn, jehož složení ruské úřady nikdy nezveřejnily – odborná veřejnost se ovšem domnívá, že šlo o jakýsi derivát fentanylu (pravděpodobně 3-methylfentanyl) s extrémní účinností (400–6000× silnější než morfium). Přibližně v 5:30 vstoupily do budovy elitní protiteroristické jednotky FSB Alfa a Vympel, načež došlo k několika přestřelkám.

Teroristé během potyček zabili či zranili několik rukojmích, přesto se speciálním jednotkám zanedlouho podařilo zneškodnit všechny útočníky a obsadit budovu divadla. Celá akce zabrala přes jednu hodinu. Poté, co byla budova zajištěna, začala rozsáhlá evakuace rukojmích, pro které byly před divadlem přistaveny desítky sanitek.

Fatální následky

Akce byla zpočátku hodnocena jako úspěšná, v konečném důsledku však měla katastrofální a fatální následky. Počet civilních obětí začal narůstat a vyšplhal se až k číslu 130, přičemž většina lidí zemřela na následky otravy onoho záhadného plynu. Ten pochopitelně nebyl jedovatý, ovšem při dlouhodobé inhalaci se stal velice nebezpečným, a to zejména pro děti, ženy a starší lidi. Obrovským hazardem s životy lidí bylo také utajování chemického složení plynu, které nebylo sděleno ani lékařům v nemocnicích. Mnoho rukojmích tak zemřelo z důvodu nesprávné léčby otravy.

Záchranná akce vyústila ve fiasko zahalené v mlze tajemství. Dle některých zdrojů byl počet civilních ztrát ruskými úřady značně podhodnocen (zcela záměrně), dohady se vedou i o skutečném počtu teroristů. Někteří z útočníků údajně mohli uniknout, ruské úřady ovšem tuto skutečnost odmítají. Úřady se mimo jiné v době po tomto teroristickém útoku ocitly pod velice silnou kritikou a musely čelit několika žalobám. Některými odborníky byla ovšem záchranná akce zhodnocena jako dobře připravená – použití plynu totiž zapříčinilo utlumení reakcí teroristů, čímž bylo zachráněno mnoho životů civilistů. Hrozilo také hromadné odpálení rozmístěných výbušnin, které mohlo vést ke zdevastování celé budovy.

Zdroj: Česká televize