Reakce na opoziční smlouvu

Výsledkem společného vládnutí ČSSD a ODS díky takzvané opoziční smlouvě po předčasných volbách v roce 1998 bylo nejen posílení preferencí KSČM, ale i vzrůstající vlny odporu ze strany studentstva. 10 let po sametové revoluci se tak smazal rozdíl mezi pravicovou a levicovou politikou, což zmapoval i dokumentární film Erika Taberyho a Tomáše Kudrny s názvem Vládneme, nerušit. Jinou formou odboje byla iniciativa tehdejších aktivních studentů, kteří se rozhodli na politickou situaci veřejně zareagovat po svém.

Iniciátorem Děkujeme, odejděte! byl novinář Josef Brož, který s diplomatkou Monikou Pajerovou uspořádal sraz v kavárně Slávia s dalšími šesti studentskými aktivisty, jejichž jména jsou známá dodnes. Jednalo se o totožné osoby, které patřily v době sametové revoluce k tzv. studentským vůdcům. Konkrétně se jednalo o Martina Mejstříka, Šimona Pánka, Vlastimila Ježka, Igora Chauna a Vratislava Řeháka. Z těchto lidí se stali první signatáři výzvy, která nesouhlasila s tehdejší politickou situací v zemi. V textu například stálo, že stav společnosti se odráží od situace ve vládě, kde tehdy „vládla“ takzvaná opoziční smlouva. Lídři ODS a ČSSD, tedy Václav Klaus a Miloš Zeman, byli tehdy vyzváni k demisi. Ti samozřejmě tvrdili, že politická situace vzniká na základě svobodné vůle voličů, a navíc má oporu ve svobodných volbách.

GALERIE Opoziční smlouva

+ DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

Text se následně objevil v médiích, kde vyvolal nečekaný ohlas. Podepsalo jej totiž přes 200 tisíc signatářů. To pravděpodobně nikdo nečekal. Výzvu podpořili dokonce i komunisté nebo Václav Havel.

Přes raketový start však zájem o iniciativu během dvou měsíců upadl a většina původních signatářů se začala věnovat jiným věcem. V roce 2001 však lidé z okruhu založili politickou stranu Cesta změny, za kterou Martin Mejstřík kandidoval v roce 2002 do Senátu a senátorem se nakonec doopravdy stal.

A zde vás určitě zaujme mediální kachna, kvůli které měla TV Nova trapas.