Dnes je rušno v obou komorách našeho Parlamentu. Ve Sněmovně se jedná o rozpočtu, k poslancům promluvil i prezident republiky Miloš Zeman. A poprvé v novém složení od voleb se schází Senát. A možná se dnes i dozvíme něco víc o tom, jak se školáci začnou vracet do školy.
Než se začtete do toho, co se dnes dělo, tak přinášíme krátký up-date informací. V čele Senátu zůstává Miloš Vystrčil (ODS). Ten si na tiskové konferenci pochvaloval, že všechny dohody byly dodrženy, a že senátoři spolupracují a komunikují. Zdůraznil, že takto vypadá služba veřejnosti. No, pravdu má. Ve Sněmovně to o klidu moc není.
A další zpráva, na kterou čekají hlavně rodiče dětí školou povinných. Do lavic se příští středu 18. 11. vrací do školy, stejně tak jako žáci ročníků přípravných a také ze speciálních škol. Oznámili to před chvílí ministr školství Robert Plaga (ANO) a ministr školství Jan Blatný (za ANO). Dobrá zpráva! Doufejme, že brzy budou přibývat další.
Bitva o rozpočet
Pojďme nejdříve do dolní komory Parlamentu – do Sněmovny. Tam zuří lítý boj o státní rozpočet na příští rok. Sněmovna dnes návrh rozpočtu projednává v úvodním kole, ve kterém má schvalovat jeho základní parametry. A nezdá se, že by byla jednotná a pro předložený návrh jako celek horovala. Vládní návrh předpokládá příjmy 1488 miliard korun a výdaje 1808 miliard. Rozpočet v této podobě nepočítá se zrušením superhrubé mzdy ani jinými návrhy, které poslanci vložili do vládního daňového balíčku na příští rok.
Vláda ve své konsolidační strategii počítá s tím, že nebude zvyšovat provozní výdaje státu, což bude znamenat, že budou reálně klesat, uvedla ČTK. Zmrazení platů můžou čekat úředníci a státní zaměstnanci. Vláda ale počítá s pozvolnou konsolidací a chce se vrátit do standardních podmínek, aniž by došlo k vyvolání recese. Poslance s tím dnes ve svém vystoupení seznámila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která jim návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun představila.
Alena Schillerová na půdě Sněmovny také připustila, že předkládaný deficit je několikanásobkem čísel, na která byla veřejnost zvyklá z období před koronavirovou pandemií. "Ale kdy jindy než v období nejsilnějšího propadu ekonomiky v novodobé historii naší země je nutné realizovat expanzivní politiku až do té míry, kde nám to současná legislativa a samozřejmě dluhová pozice umožňuje?" položila otázku.
On celý projev strážkyně státní pokladny byl dost emotivní. „Živnostníci, zaměstnanci, rodiče, tisíce obyčejných lidí, kteří v důsledku pandemie mají problém s likviditou. Tito všichni potřebují naši pomoc. Ano, stojí to státní rozpočet stovky miliard, rovných 224 miliard ke konci října 2020. A to je právě ten důvod, proč vstoupím do dějin jako ministryně financí, za jejíhož působení bylo dosaženo největšího schodku v historii. Umím s tím žít. Ale žít bych neuměla s tím, kdybychom naše občany nechali v této krizi na holičkách. To se nikdy nestane,“ vysvětlila Schillerová jeden z důvodů vysokého schodku.
Ministryně je ale přesvědčená, že česká ekonomika je silná, stav veřejných financí je dobrý, bankovní sektor je také zdravý, dokonce prý mimořádně, rozpočty samospráv mají značné rezervy a taky zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle. "Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice můžeme zmírnit," dodala. Informovala také, že ke konci října stát podpořil ekonomiku kvůli pomoci v souvislosti s pandemií koronaviru 224 miliardami korun.
Podle Schillerové platí, že zatímco Česko počítá se schodkem 6,4 procenta hrubého domácího produktu, řada zemí počítá s dvouciferným deficitem. I z hlediska deficitu veřejných financí očekává lepší čísla jen pět členských zemí EU, dodala ministryně.
Opozice hřímá
Opozice, celkem předvídatelně, s návrhem nesouhlasí. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek již avizoval, že bude žádat jeho přepracování. Také apeloval na občany, aby si rozmýšleli, každý výdaj a tvořili si tak „vatu.“ Hlasovat pro současnou podobu rozpočtu nebude podle jejího předsedy Petra Fialy ani ODS, který poukázal na to, že vláda plánovala vysoký schodek již před vypuknutí pandemie.
Kdo se ale pořádně rozohnil za řečnickým pultem, byl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Toho slova opozice velmi rozčílila a dal to náležitě na vědomí. Opozici přirovnal k socialistickým vládcům. „Sdělujete veřejnosti, že kdo bude méně utrácet, bude vítěz. A jestli se vám podaří tohle veřejnosti vnutit, garantuju vám, že ekonomika půjde do pekla. Bude to samé co před 10 lety. Lidé se leknou, všechno odloží a výsledek bude, že celá ekonomika půjde do kelu. Tyhle diskuze jsou nebezpečné, protože my jsme takový šetrný národ,“ rozčílil se.
Dorazil i prezident
Své si ale řekla i hlava státu, která se k rozpočtu na půdě Sněmovny vyjadřuje. Letos jsme tedy mále o vystoupení Miloše Zemana byli díky koronaviru ochuzení, ale jak bylo sděleno šéfem poslanců Radkem Vondráčkem (ANO), povedlo se vše dohodnout. To se nám ulevilo. Co tedy na půdě Parlamentu od prezidenta zaznělo?
Hned na úvod se Zeman poslancům omluvil, že projev přednese v sedě. „A to kvůli velmi intenzivní bolesti nohou. To se stává, a jak jsem už několikrát řekl, nohama se politika nedělá, alespoň většinou ne. Doufám, že tato pozice nijak neohrozí hloubku mých myšlenek, s nimiž vás za chvíli seznámím,“ odůvodnil prezident. Vyzval poslance k tomu, že by se měli vzdát některých stereotypů, ve kterých byli vychováni. Vztáhl to i na sebe, když přiznal, že i on žil ve stereotypu, že v krizi se musí šetřit. „Všichni jsme se učili, že dluhy ujídají z mísy, zadlužená ekonomika byla považována za něco neefektivního a odpudivého. I já jsem byl vychován v zásadě, že dluhy ujídají z mísy, a vždy jsem podporoval politiku šetření. A teď, stejně jako ostatní, jsem trochu vykolejený, když musím schvalovat výrazný deficit, i když bych si samozřejmě přál, aby se při tom neplýtvalo,“ uvedl.
Prezident se také vyjádřil k problematice zrušení superhrubé mzdy. Vláda je přesvědčená, že po zrušení superhrubé mzdy začnou lidé více utrácet a vracet peníze zpět do ekonomiky. „Zapomínají na to, že zde existuje ještě kanál spoření. V situaci celkové nejistoty budou lidé ve všech příjmových skupinách preferovat úspory a vytváření rezerv na horší časy. Nezapomeňte na to, že tento přeliv do úspor může být dominantní, může být daleko silnější než je přeliv do spotřeby domácností,“ varoval Zeman.
V zásadě ale poslance k ničemu radikálně nevyzýval, působil celkově smířlivě s výší schodku státního rozpočtu. Na závěr pak popřál všem veselé Vánoce a pěkný nový rok.
Obměněný Senát
Uvidíme také, co se dnes bude dít v horní komoře Parlamentu. Senátoři se letos sejdou v novém složení. Na programu je mimo jiné slib senátorských nováčků, kterých je celkem 18. Předepsaný slib přečte podle tradice nejmladší ze senátorů, konkrétně senátorka Adéla Šípová (Piráti), která úspěchu v horní komoře dosáhla krátce po svých čtyřicátinách. Volit se bude také vedení Senátu. Předpokládá se, že v čele zůstane Miloš Vystrčil (ODS). A znát bychom dnes měli i nové místopředsedy, kteří budou nově čtyři místo pěti. Ve vedení horní komory nadále budou Jiří Růžička a Jan Horník z klubu Starostů a Jiří Oberfalzer z klubu ODS a TOP 09. Miluši Horskou vystřídá její kolegyně z klubu KDU-ČSL Jitka Seitlová. Řešit se bude také složení a vedení senátních výborů a komisí.
A aby toho dnes nebylo málo, tak se možná dozvíme, kdy se začnou děti vracet do škol a v jakém pořadí. Podle premiéra Babiše by se některé ročníky, konkrétně prvňáci a druháci, mohly do lavic vrátit již 18. 11. To, že se o znovuotevření škol alepoň pro část dětí jedná a bude jednat, potvrdil i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který je zároveň šéfem Ústředního krizového štábu, který také zasedal. Dnes je prostě na české politické scéně rušno. Vše samozřejmě sledujeme.
Podobné články
Martin Miko
Jan StudničkaDoporučujeme
