Diamantová sútra je krátkým spisem, jenž formou rozhovoru pojednává o buddhistické filosofii. Proč by pro nás ve střední Evropě měla být sútra, považovaná za významnou součást buddhistického kánonu, vlastně důležitá? Svitek Diamantové sútry, který byl nalezen v roce 1907, je totiž dle zdrojů nejstarší dochovanou ručně tištěnou knihou na světě. Sútra byla zhotovena 11. května roku 868, a jde tedy o první ruční výtisk v historii. Od zhotovení dnes uplynulo 1153 let.
Gutenbergova bible, nebo Diamantová sútra?
V knihtiskařském oboru je proslulá zejména Gutenbergova bible, která je považována za první vytištěnou knihu na světě. Byla vytištěna v letech 1454 až 1455 vydavateli Johannem Gutenbergem, Petrem Schöfferem a Johannem Fustem. Podstatné je však to, že se jedná o první vytištěnou knihu pomocí knihtiskařského stroje. Dva exempláře Gutenbergovy bible – jeden na papíře a jeden na pergamenu – jsou uschovány v Britské knihovně.
V Britské knihovně je ještě jeden exemplář, který s Gutenbergovou tištěnou biblí úzce souvisí, ačkoli ve skutečnosti pojednává o buddhistickém kánonu. Jedná se o ručně tištěnou Diamantovou sútru, jež byla nalezena roku 1907 v čínském jeskynním komplexu Mo-kao. Ta je totiž momentálně tou úplně nejstarší tištěnou knihou světa, dle dodatku na konci pětimetrového svitku byla zhotovena 11. května roku 868.
Diamantová sútra
Sútra je vlastně výraz pro aforismus, případně se může jednat o sbírku aforismů – jde o spis, který kombinuje poezii, prózu a běžnou lidovou slovesnost. Pro buddhistické texty a buddhistickou filosofii jako takovou je forma sútry běžná. Diamantová sútra je velice krátkou sútrou mahájánového buddhismu (jeden ze tří hlavních směrů), zato však velice významnou. Ve východní Asii se jedná pravděpodobně o tu vůbec nejoblíbenější. Společně se Sútrou srdce je v rámci kánonu pradžňá páramitá (dokonalá moudrost) nejvíce ceněná.
Doslovný překlad jejího názvu „Vadžraččhédiká pradžňápáramitá sútra“ zní „Sútra nejvyšší moudrosti ostré jako diamant“. Ačkoli vznikla přibližně 500 let po smrti Buddhy, je psána „jakoby za jeho života“ formou rozhovoru Mistra a Sbhútiho, toho, který usiluje o probuzení. Sútra, stejně jako dalších mnoho buddhistických spisů, začíná slovy „Jednou jsem slyšel…“ a končí následovně: „Konec rozpravy o završené moudrosti, jež je svatá a jež je hodná uctívání a jež je ostrá a řeže jako diamant.“ Právě diamant je symbolem jakési nejvyšší pravdy, stejnosti všeho a vesmírné prázdnoty, která je považována za nezničitelnou – podobně jako diamant, nejtvrdší přírodní minerál.
Pomíjivost všech jevů je vlastně základním kamenem buddhismu a nutným předpokladem pro ono „probuzení“ či osvícení. Jevy, které nás obklopují nebo jsou součástí naší mysli, jsou obsahem prázdné a iluzivní. Pochopení této skutečnosti je v buddhismu klíčové.
Nejstarší ručně tištěná kniha
Pro většinu Středoevropanů je však buddhismus stejně pomíjivý jako pro buddhisty obsahově prázdné okolní jevy. Diamantová sútra kromě toho, že se jedná snad o nejpopulárnější sútru ve východní Asii, disponuje ještě jedním prvenstvím. Kopie sútry nalezená v Číně roku 1907 je nejstarší dochovanou ručně tištěnou knihou světa, navíc i s uvedeným datem vzniku. Sútra je napsána čínsky a byla zhotovena jistým Wang Ťiem 11. května roku 1868. Vytištěna byla s pomocí dřevěných matric.
O její objev v jeskynním komplexu Mo-kao se zasloužil britský archeolog maďarské národnosti, sir Mark Aurel Stein. V jeskyních se podařilo kromě Diamantové sútry nalézt dalších 40 tisíc buddhistických svitků. V takzvané jeskyni tisíců Buddhů byly mimo jiné nalezeny také nástěnné malby s buddhistickými výjevy a významná sbírka náboženských artefaktů. Nemá-li tedy pro nás přílišný význam obsah Diamantové sútry, mohla by pro nás mít význam alespoň její historická hodnota. Přeci jen – teprve v roce 868 se Cyril s Metodějem zasadili o oficiální „vznik“ staroslověnštiny, zatímco v Asii už se v čínštině tiskly knihy.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
