Zakázka španělské vlády
Na začátku španělské občanské války pověřila španělská levicová republikánská vláda Pabla Picassa, aby namaloval nástěnnou malbu pro Mezinárodní výstavu moderního umění a techniky v Paříži v roce 1937.
Picasso, jenž pracoval v Paříži, práci odkládal – impulsem a inspirací se mu nakonec stalo vybombardování baskického města Guernica německými vzdušnými silami, ke kterému došlo v dubnu roku 1937.
Bombardování města Guernica
Město se totiž postavilo na stranu republikánů proti pravicovým nacionalistickým silám generála Francisca Franca. Ačkoli byla Guernica daleko za bitevními liniemi, Franco povolil útok jakožto prostředek k zastrašení svých nepřátel v regionu.
Útok byl později popsán jako experiment nacistického Luftwaffe, které si vyzkoušelo princip kobercového bombardování – masivních náletů na civilisty a civilní infrastrukturu. Po tříhodinovém zdrcujícím útoku bylo zabito více než 1000 obyvatel města.
Picasso, pobouřený nesmírnou brutalitou onoho činu, se chopil bombardování jako tématu své nové nástěnné kubistické malby, kterou dokončil za pouhé tři týdny. Obraz byl vysoký 349 cm a široký 777 cm – jednalo se tedy o skutečně monumentální dílo.
Prodloužená zápůjčka
Malba zobrazuje křičící matku držící mrtvé dítě, nosiče pochodně, zmateného býka a sraženého koně jakožto souputníky ve světě hrůzy, přičemž je vše vyvedeno v odstínech černé a bílé. Původně mělo jít o obraz s tematikou býčích zápasů, nakonec však Picasso zohlednil tehdejší reálie.
Obraz Guernica byl vystaven ve španělském pavilonu na pařížské mezinárodní výstavě, načež byl v roce 1939 poslán do New Yorku na „turné“ ve prospěch Španělského výboru pro uprchlíky. Když později toho roku vypukla druhá světová válka, Picasso požádal, aby mohla Guernica a řada jeho dalších děl zůstat v Muzeu moderního umění (MoMA) na „prodlouženou zápůjčku“. Picasso si totiž v souvislosti s návratem jeho monumentálního díla do rodného Španělska kladl podmínky.
Zdroj: History, Wikipedia