Na Měsíci
Takzvaná Novosvětská symfonie je v pořadí poslední symfonií Antonína Dvořáka, světově nejvýznamnějšího českého skladatele klasické hudby. Jedná se zároveň o autorovo nejzásadnější dílo tohoto druhu a lze ji také zařadit k nejlepším dílům světové symfonické tvorby všech dob.
Není tedy divu, že nahrávku Dvořákovy symfonie „Z Nového světa“ vzal Neil Armstrong na Měsíc, když tam v roce 1969 poprvé přistála kosmická loď Apollo 11. Čtvrtá část symfonie je navíc hymnou Mezinárodního úřadu pro výstavnictví.
Ředitel newyorské konzervatoře
Dvořákova symfonie č. 9 vznikla v době skladatelova pobytu ve Spojených státech amerických, kterým se tehdy přezdívalo „Nový svět“. V USA totiž Dvořák působil v letech 1892 až 1895 jako ředitel newyorské konzervatoře. Samotnou symfonii pak Dvořák složil za poměrně krátkou dobu – začal v lednu roku 1893 a hotovo měl již 24. května téhož roku.
Symfonii si objednala newyorská filharmonie. Premiéru v legendární Carnegie Hall 16. prosince roku 1893 řídil maďarský dirigent Anton Seidl. Provedení symfonie v New Yorku zaznamenalo obrovský úspěch – po každé větě publikum bouřlivě tleskalo a Dvořák se musel pokaždé klanět.
Nekrytý šek a premiéra v Praze
Premiéra skladatelovy symfonie byla světovou senzací. Dvořák za ni dostal šek na 7 500 dolarů, který byl bohužel nekrytý. Vypukla totiž finanční krize a štědrá ruka mecenášů se pohotově zavřela.
Dvořáka nakonec zachránil jeho stálý německý hudební vydavatel Fritz Simrock z Berlína, jenž bez váhání skoupil všechny jeho americké skladby. Evropská premiéra symfonie se překvapivě odehrála v Londýně. Anglický dirigent Alexander Mackenzie ji provedl 21. června roku 1894 s Londýnským filharmonickým orchestrem.
Dne 4. ledna roku 1896 se uskutečnilo první koncertní vystoupení České filharmonie. Stalo se tak v pražském Rudolfinu a orchestr řídil sám Dvořák, který představil své skladby – koncertní předehru Othello, Biblické písně, a právě devátou symfonii.
Zdroj: History, Wikipedia