fb pixel
Vyhledávání

Díl II., Albrecht z Valdštejna: Šlechtic s nesporně vysokým intelektem, jehož život skončil úkladnou a brutální vraždou

Zdroj: Buch-Scan von de:User:Wolpertinger 2004-11-12 12:59 - Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=39472

Albrecht z Valdštejna byl proslulým českým vojevůdcem, politikem, obchodníkem, mecenášem a diplomatem. Do české historie se nezpochybnitelně zapsal – není divu, v 17. století byl údajně právě Albrecht z Valdštejna hned po císaři nejmocnějším mužem v říši. Přestože však disponoval obrovským bohatstvím a patřil do skupiny skutečných mocnářů, jeho život skončil tragicky. 25. února roku 1634 byl úkladně zavražděn v Chebu.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 15.9.2021, 10:11

Byznysmen

Předchozí díl věnovaný Albrechtu z Valdštejna se zaměřoval především na jeho vzestup, ačkoli v popisovaném období ještě nebyl ani zdaleka na vrcholu svých sil. Valdštejnovy vojenské pluky si v bojích počínaly vskutku znamenitě – on sám se bojů neúčastnil, na bitvy dohlížel jen jako vojevůdce a pochopitelně platil vojákům žold. Vojáci Albrechta z Valdštejna bojovali například v bitvě u Záblatí, u Vídně nebo také v bitvě na Bílé hoře.

Za své bojové úspěchy byl Albrecht brzy jmenován císařským komisařem v severozápadních Čechách, což znamenalo zejména tvrdé vymáhání kontribucí. Před popravou 27 českých pánů na Staroměstském náměstí se mimo jiné podílel také na zatčení Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Po císařském vítězství ještě s dalšími několika mocnáři a obchodníky spoluzaložil mincovní konsorcium, které razilo znehodnocené mince.

Celá tato aktivita sice skončila státním bankrotem, Albrecht z Valdštejna však vydělal obrovské jmění. Ještě k většímu majetku ovšem přišel díky svému nadání pro finančnictví a obchod. Mezi lety 1621 až 1625 obratně spekuloval a nakupoval konfiskáty, díky kterým si přišel až na 6 milionů rýnských zlatých.

Rozvoj Českolipska a Frýdlantska

Aby Albrecht z Valdštejna nevypadal jen jako vypočítavý darebák, je potřeba mu přisoudit i četná pozitiva. Významně se podílel například na rozvoji Českolipska, kde založil latinskou církevní školu, měšťanům z České Lípy zajistil četná privilegia a zahájil stavbu kláštera. Posléze se znovu „promyšleně“ oženil, tentokrát s Izabelou Kateřinou z Harrachu, čímž si pojistil své postavení u císařského dvora.

Na významném vzestupu Frýdlantska v čele s Jičínem měl také z velké části podíl Albrecht. Z Frýdlantska se stal v podstatě jakýsi stát. Albrecht zde plánoval zřídit biskupství, univerzitu, vlastní sněm, chtěl také pěstovat bource morušového pro získání hedvábí. Od roku 1628 mohl Albrecht z Valdštejna povyšovat sídla na města, disponoval právem jmenovat šlechtice a razit vlastní mince. Na ty se razilo heslo „INVITA-INVIDIA!“, tedy „navzdory závisti“. Albrecht z Valdštejna byl tehdy skutečně mocnou osobností, neboť se mu podařilo z tamějšího kraje vytvořit tzv. „terra felix“, šťastnou zemi. Kraj totiž nebyl jednak zatížen daněmi, druhak byl osvobozen od armádních přezimování.

V roce 1615 byl Albrecht z Valdštejna jmenován generalissimem a ujal se tak velení císařských vojsk. Četné úspěchy zaznamenal ve válce švédské, dánské i falcké. Armáda, které Albrecht velel, byla tvořena nejprve 30 tisíci muži, postupně se však rozrostla až na sto tisíc. Byl tehdy tak mocný a ambiciózní, že se ho v určitých ohledech zalekl i sám císař. Albrecht z Valdštejna tehdy vystoupal již tak vysoko, že ho dříve či později jednoduše musel čekat dlouhý a bolestný pád.

V roce 1627 obdržel Řád zlatého rouna, kterým disponovaly jen opravdové evropské elity. Situace kolem Valdštejna ovšem dále gradovala, až byl císařem roku 1630 z velení armády odvolán. Pro Albrechta a jeho společníky to znamenalo silnou finanční ránu, načež se rozhodl pro podnikání – založil pivovary, mlýny a textilní i zbrojařské manufaktury. Žil tehdy v nově zbudovaném paláci na Malé Straně, jenž dnes nese jeho jméno (Valdštejnský palác) a je sídlem Senátu Parlamentu České republiky.

Podruhé generalissimem

Bez Valdštejna však císařská armáda začala upadat a utrpěla několik porážek. Byl důkazem, že jedna osoba na správném místě zmůže mnoho. Již v roce 1631 obdržel a přijal nabídku stát se opět generalissimem císařské armády. Vzhledem k okolnostem se jednalo o velice pevné a silné postavení, Albrecht si mohl nekompromisně diktovat různé podmínky. Druhou skutečností ovšem je, že se mu během pár měsíců podařilo zbudovat více než čtyřicetitisícovou armádu.

Do léta roku 1632 postupně Albrecht osvobodil Čechy i Bavorsko od švédských okupantů. V roce 1633 se pomyslné „štěstí“ začalo od Albrechta odvracet. Jeho nepřátelé u císařského dvora si na něj neustále anonymně stěžovali a žádali jeho sesazení. Když se navíc rozhodl s císařskou armádou v naléhavé situaci přezimovat v Plzni, byl označen za zrádce. Valdštejn byl tehdy navíc již v nedobrém zdravotním stavu.

Vražda

Nálada u císařského dvora byla na přelomu let 1633 a 1634 již zcela protivaldštejnská, císař podepsal dekret stvrzující Valdštejnovu „zradu“ a přikázal jeho zatčení a dopravení do Vídně – dekret měl ovšem utajený dovětek, jenž povoloval usvědčeného provinilce zabít. 22. února 1634 se Valdštejn vydal do Chebu, kam dorazil o dva dny později. Právě v den příjezdu byla pro Valdštejna a jeho přívržence uspořádána hostina, kde měli být zlikvidováni – tam se ovšem Albrecht nedostavil. V hodovním sále, kde se hostina konala, bylo zavražděno několik Valdštejnových přátel.

Vrazi, kteří za brutální a krvavou řeží stáli, se poté vydali do Albrechtova domu. Tam jeden ze skupiny, setník Walter Deveroux, zavraždil i nemocného vévodu Albrechta z Valdštejna partyzánou. Na české země měla Albrechtova smrt nepříznivý dopad, neboť konfiskace velice rozsáhlého Valdštejnova majetku byla problematická. Na české území se tehdy nahrnula šlechta, často z cizích zemí, která nerozuměla tuzemské problematice. Mimochodem, ještě v době vraždy dlužil Albrechtovi z Valdštejna císař přes 3 miliony zlatých.

Zdroj: Česká televize, Wikipedie

Podobné články

Doporučujeme

Další články