21. října roku 1941 se němečtí vojáci dopustili brutálního masakru tisíců jugoslávských civilistů, včetně celých tříd školáků. V srbském městě Kragujevac vojáci Wehrmachtu vyvraždili všechny muže a chlapce z města ve věku od 16 do 60 let, včetně studentů místního gymnázia. V průběhu jednoho dne tak bylo popraveno více než dva tisíce civilistů.
Gornji Milanovac
Počátkem října komunisté společně s četníky zaútočili na německé jednotky v blízkosti obce Gornji Milanovac, kde se jim podařilo zabít 10 a zranit 26 německých vojáků. Posílené řády německých vojáků ovšem následně zahájily úspěšnou protiofenzívu a masakr měl pak posloužit jako přímá odveta za ztráty německých vojáků v této bitvě.
Dne 18. října začalo na nařízení generála Franze Böhmeho hromadné zatýkání všech komunistů a Židů v okolí. O dva dny později, 20. října, vtrhly německé jednotky do města, které zcela uzavřely, a začala další fáze masivního zatýkání – v domácnostech, dílnách, na ulici, ale i ve školách.
Milost pro sympatizanty nacismu
Zatčeno bylo v krátkém sledu asi 10 tisíc civilistů, převážně se pak jednalo o muže ve věku 16 až 60 let. K onomu nechvalně proslulému masakru pak došlo 21. října roku 1941, a to právě ve městě Kragujevac.
Toho dne vyvedli němečtí vojáci pozatýkané civilisty z domů. Následovala selekce – odděleni byli staří od mladých, a také lidé jiné národnosti než srbské. Milost dostali ti, kteří se prokázali legitimací některé z nacistických organizací.
Zatčení civilisté byli postupně masakrováni německými vojáky. Zpravidla byla vždy část z nich odvedena na určité místo, kde jim byl (někdy) přečten rozsudek smrti, načež se měli otočit a začala střelba.
Kragujevský masakr
Odvetou za 10 mrtvých a 26 zraněných německých vojáků při útoku na Gornji Milanovac byla smrt přibližně 2300 mužů a chlapců, ačkoli se o počtu obětí neustále vedou diskuze. Mezi oběťmi bylo i 144 studentů místního gymnázia – masakrováni byli často ve skupinách, které tvořily celé třídy, včetně učitelů nebo ředitele školy.
V Kragujevaci bylo zavražděno 2300 mužů a chlapců, v Kraljevu německé jednotky zabily dalších 7 tisíc lidí a v oblasti Macva bylo zavražděno 6000 mužů, žen a dětí. Srbští partyzáni, kteří bojovali pod vedením socialisty Josefa „Tita“ Brozoviče, posléze získali podporu v boji proti okupantům od Velké Británie a Sovětského svazu.
„Lidé prostě neuznávají autoritu… slepě následují komunistické bandity,“ stěžoval si jeden z německých úředníků v rámci svého hlášení do Berlína.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
