Psal se 5. srpen roku 1914, když německá armáda zahájila útok na město Liège v Belgii. Tím nejen že narušila neutralitu zmíněné země, ale rovněž vstoupila do první a úvodní bitvy tehdy největšího konfliktu v historii – první světové války.
Obranu vedl belgický král
Obranný boj vedl belgický panovník, král Albert, který již dříve poukazoval na křehkost belgické neutrality a nezávislosti a naléhal, aby pro obojí bojovali Belgičané za každou cenu. Na konci dne 5. srpna zůstalo všech 12 pevností v belgických rukou.
Liège nakonec padlo do rukou Němců až 15. srpna, poté, co povolali do boje nejsilnější pozemní zbraně ve svém arzenálu – obrovská obléhací děla. Jeden typ kanónu, vyrobený firmou Škoda, měl ráži 305 mm, druhý, vyrobený firmou Krupps v německém Essenu, byl ještě masivnější s ráží 420 mm. Do té doby měla největší děla ráži 343 mm a používalo je britské námořnictvo. Největší dělo na souši mělo do té doby ráži jen 280 mm.
Dobytí Liège
Těžké ostřelování Liège začalo 12. srpna. 15. srpna, tedy poté, co Emmich a jeho spolubojovník Erich Ludendorff dobyli 11 z 12 pevností v oblasti, zneškodnili granátem hradby u dvanácté, kde našli velitele Liège generála Gerarda Mathieu Lemana.
Za dobytí Liège byli Emmich i Ludendorff oceněni nejvyšší německou vojenskou medailí, křížem Pour la Merite. Hlavní německý postup přes Belgii směrem na Francii začal o tři dny později, tedy 18. srpna.
Německé jednotky se obávaly odporu civilistů, zejména pak odstřelovačů či partyzánů, kteří na ně stříleli ze skrytých pozic ve stromech a křovích. Německé jednotky totiž od prvního dne zaujaly velice tvrdý postoj vůči tamějšímu obyvatelstvu.
Masakry civilistů
Již 5. srpna začali Němci nejen se střílením na civilisty, ale také s úmyslnými popravami belgických kněží, o nichž německá propaganda hlásala, že povzbuzují činnost místních partyzánů. „Náš postup v Belgii je jistě brutální,“ napsal 5. srpna německý náčelník generálního štábu Helmuth von Moltke svému rakouskému protějšku Conradu von Hotzendorffovi.
Celkem němečtí vojáci zabili 5 521 civilistů v Belgii a 896 ve Francii, čímž si Německo vysloužilo upřímnou belgickou nenávist a v očích mnoha zahraničních pozorovatelů bylo zatracováno. Naproti tomu neústupný belgický odpor u Liège získal této malé evropské zemi a jejímu udatnému králi respekt a uznání. To posléze inspirovalo další spojenecké národy, jež se zapojily do událostí, které následovaly – do tehdy nejničivějšího konfliktu Evropy a celého světa.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
