Reliktní neutrina
V souvislosti s pozorovatelným „pradávným“ vesmírným světlem sahajícím až do doby 380 tisíc let od velkého třesku vyvstává otázka, zda je možné „vidět“ ještě dál, až k samotnému velkému třesku.
Odpovědí na tuto záhadnou otázku jsou takzvaná reliktní neutrina. Jedná se o neutrina, která se (pochopitelně) podle teorie velkého třesku uvolnila od horkého plazmatu v době asi jedné sekundy od vzniku vesmíru, přičemž různé modely udávají hodnoty od 0,1s do 2s.
Od té doby jsou tato neutrina stále přítomna ve vesmíru, neboť stejně jako všechna neutrina jen minimálně reagují s ostatními částicemi. Dá se předpokládat, že reliktní neutrina jsou součástí temné hmoty a tvoří její takzvanou „horkou složku“.
Sekunda po vzniku vesmíru
Vznik reliktních neutrin lze charakterizovat ještě podrobněji. V již zmíněné „chvíli“ asi sekundu od začátku existence vesmíru se vesmír ochladil pod hodnotu 3x10^10 K, čímž se stal pro neutrina „průhledný“, podobně jako hmota pro reliktní záření v době jeho vzniku.
Je potřeba si však uvědomit, že ačkoli se reliktní neutrina shodují v názvu s reliktním zářením, nemají spolu žádnou přímou souvislost. Reliktní záření je na rozdíl od neutrinů tvořeno fotony a od hmoty se oddělilo, jak již bylo zmíněno, až 380 tisíc let po vzniku vesmíru, přičemž jeho současná teplota se pohybuje kolem 2,73 K.
Temná hmota
Z teoretických úvah vyplývá, že reliktní neutrina by v současnosti měla mít teplotu asi 1,94 K, což znamená, že mají velice nízkou energii a nelze je zatím zachytit. Připravují se však experimenty pro jejich nepřímou detekci.
Pokud se pozorováním zjistí, že jsou neutrina hmotná, což je mimochodem obecně přijímaný předpoklad, budou reliktní neutrina zásadním kandidátem na to, že by právě ona mohla tvořit významnou část záhadné temné hmoty vesmíru.
Zdroj: Brian Cox, Wikipedia, Forbes, Wired