Jsem nekuřák. Večer si s přáteli zajdeme po práci na skleničku a hovory o všem a ničem. Nevadí mi, jestli si zapálí. Pokud mi to výjimečně vadí, oni mi rádi vyhoví a jednu cigaretu u stolu oželí. Nejsem totiž ten militantní nekuřák, který všechny musí hlasitě spravovat o tom, co kolem něj NESMÍ dělat. Kompromis se mi zdá mnohem lepším řešením. Kouření je nezdravé (ano, no nepovídejte, všichni to víme), ale my sami se můžeme rozhodnout, jestli si dáme, či ne. Také máme volbu mezi kuřáckým a nekuřáckým podnikem. Naše zdraví je NAŠE vlastní starost, způsob a místo, kde chceme trávit volné chvíle také. Je to svobodná volba a to je to, co člověk chce. Prosím vás, není to tedy trochu přehnané? Zakázat kouření ve všech restauracích? Podle slov našeho drahého ministra zdravotnictví už k tomu naše společnost dozrála. Pokud tuhle trdlovinu schválí posvěcené hlavy, společnost spíš pukne vztekem jako přezrálý beďar. Ve městech existují striktně nekuřácké podniky - na trhu už dlouho existuje tato poptávka a tak se majitelé přizpůsobili. V obvykle kuřáckých restauracích se například nekouří v době oběda a to je skvělý kompromis. Hojně už fungují i family friendly restaurace, kavárny, které jsou přizpůsobené pro rodiče v doprovodu své drobotiny. Víte, kde tedy vězí problém? Proberte se, drazí. Tohle je žabomyší válka. Je mi jasné, že ne každému lahodí tabák, ale opravdu nedozrála doba pro tak extrémní řešení. Pokud opravdu lidé nestojí o kuřácké bary, tak jich postupně ubude a nahradí je nekuřácké prostory. Zákon tomu procesu nijak nepomůže, ba jen všem zvedne mandle a nastane velký křik a vztek - ano, kvůli krabičce cigaret. Každý má své chutě. A o to tu asi tak trochu i jde, aby se národ český zas zaobíral něčím jednoduchým, co se dotýká přímo jeho způsobu života. Na kuřáky máme každý svůj názor. Jsem si ale jistá, že popelník nám na stole ještě nějakou dobu zůstane. A jestli si ti moji kuřáci zapálí, či ne, o tom si rozhodneme sami. Kompromis je totiž nejlepší řešení. A 23 nejstylovějších kuřáků najdete ZDE.