V 10 hodin a 17 minut v pátek 8. března 2013 složil Miloš Zeman svůj první prezidentský slib a stal se tak v pořadí třetím prezidentem České republiky. Po prvním funkčním období se Miloš Zeman rozhodl svůj post obhájit v prezidentských volbách 2018, což se mu podařilo, když ve druhém kole s výsledkem 51,36 % hlasů porazil Jiřího Drahoše a stal se prezidentem na dalších pět let. Momentálně prezidentu Zemanovi zbývá poslední rok ve funkci, do kterého vstoupil pro něj poměrně netradičním proukrajinským a protiruským přístupem.
Tradičně proruský prezident
Druhý mandát prezidenta České republiky začal Miloš Zeman svým prezidentským slibem ve čtvrtek 8. března roku 2018. Již v tu dobu byla osoba samotného Miloše Zemana napříč společností poměrně kontroverzním tématem, což zapříčinil zejména jeho přístup k velkým politickým otázkám a tématům.
Netajil se například svou politickou náklonností k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, před kterým vtipkoval například o likvidaci novinářů, kterých je dle Zemana „příliš moc“. Miloš Zeman byl rovněž aktivním podporovatelem ekonomické spolupráce České republiky s Čínskou lidovou republikou, k čemuž mělo mnoho politických subjektů oprávněné výhrady.
V současnosti ale prezidentu Zemanovi zbývá poslední rok v prezidentské funkci. 8. března roku 2023 totiž složí prezidentský slib již nový kandidát, neboť český politický systém v rámci ústavy nedovoluje jedné osobě vykonávat funkci prezidenta vícekrát než dvakrát po sobě.
Politický obrat
Do posledního roku svého funkčního období ovšem prezident Zeman vstoupil poměrně netradičně a svým přístupem k aktuální situaci doslova „šokoval“ společnost. Dobře znám je Zemanův výrok o tom, že jen idiot nemění své názory. V tomto případě jde ovšem o obrat o 180 stupňů. Když Miloš Zeman razantně odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině a prohlásil, že šílence (Putina) je potřeba izolovat, Zemanovi tradiční „soupeři“ nemohli uvěřit svým vlastním uším/očím.
Těžko říct, co Miloše Zemana k této názorové gymnastice přivedlo, nicméně lze usuzovat, že situace je opravdu natolik vážná a evidentní, že ani „standardně proruský“ prezident Zeman nemůže činy Vladimira Putina a Ruské federace omluvit či vysvětlit. Je ovšem naivní se domnívat, že tímto krokem Miloš Zeman smaže veškeré své dosavadní postoje a názory. Právě i kvůli takovým, jako je Miloš Zeman, mohla situace eskalovat až do současné podoby.
Vzpomeňme například na Zemanovy výroky směrem k „čučkařům“ z BIS a dalším kontrarozvědným službám, kdy naprosto záměrně ignoroval a znevažoval veškerá varování týkající se bezpečnosti státu ve vztahu k Ruské federaci. Z „blamáže“ obviňoval například americké tajné služby, které o následné ruské agresi informovaly a varovaly před ní. I kvůli takovým názorům od nejvyšších politických činitelů pravděpodobně velká část Evropy nebrala hrozbu ruské agrese vážně.
Vyznamenání pro ukrajinského prezidenta
Na druhou stranu je změna v pohledu na tuto problematiku minimálně vítaná, neboť v ní lze spatřovat alespoň částečnou sebereflexi. Do kontrastu vedle sebe můžeme postavit dvě obdobné situace, v rámci kterých se prezident Zeman zachoval naprosto opačně – o ruské anexi Krymu hovořil Zeman jako o „fait accompli“, tedy hotové věci, kterou již nejde zvrátit. Svůj poslední rok ve funkci prezidenta ovšem začal vyvěšením vlajky Ukrajiny na Pražském hradě. V pondělí večer navíc Miloš Zeman udělil ukrajinskému prezidentovi Volodomyrovi Zelenskému nejvyšší státní vyznamenání za odvahu a statečnost.
„Proukrajinský a protiruský“ prezident Zeman se objevil ve chvíli, kdy k ruské agresi, o které do té doby pochyboval, skutečně došlo. Miloš Zeman uznal chybu a přiznal, že se mýlil. Rusko se v tu chvíli dle jeho pohledu dopustilo zločinu proti míru. Změna Zemanova přístupu k takto významné politické otázce je skutečně nevídaná, je však nezbytné doufat, že bude trvalá a že vítěz prezidentských voleb 2023 v tomto trendu naváže.
Podobné články
Martin Miko
Jan StudničkaDoporučujeme
