Čím tzv. chytré lampy dokážou zlepšit naše životy? První důvod je nasnadě – smart veřejné osvětlení funguje na elektrickou energii, využívá přitom LED panelů. Jednotlivé lampy mezi sebou navíc díky síťovému propojení komunikují, díky čemuž jsou schopny regulovat intenzitu produkovaného světla s přihlédnutím k aktuálnímu stavu na příslušné pozemní komunikaci. Zjednodušeně řečeno, když zrovna na ulici nikdo není, lampy omezí svítivost, a tím pádem i energetickou spotřebu a světelný smog. Zkušenosti evropských hlavních měst dokládají, že tímto způsobem dosahují třeba až 50procentního snížení finančních výdajů na jejich provoz. Což je podstatný plus, vzhledem k tomu, že Praha za noční svícení utratí 80 milionů korun ročně.

O dopadech na životní prostředí ani nemluvě – elektrické veřejné osvětlení neprodukuje uhlíkovou stopu, a tak v oblastech, kde se využívají, soustavně klesají hladiny CO2 v ovzduší. Smartifikace veřejného osvětlení tak může hrát roli i v Evropskou komisí propagované strategii uhlíkové neutrality. Přinejmenším v městských aglomeracích.

První vlaštovkou je plánovaná instalace více než šedesáti chytrých lamp, které budou rozmístěny v parcích Landronka a Na Jezerce a prostřednictvím senzorů budou regulovat intenzitu osvětlení.

„Pokud v parku nikdo nebude a čidlo nezachytí žádný pohyb, tak svítidla budou jen v pohotovostním režimu a budou svítit jen asi na deset až třicet procent intenzity. Jakmile čidlo nějaký pohyb zachytí, tak se lampa rozsvítí na stoprocentní výkon včetně několika dalších stožárů v nejbližším okolí,“ vysvětluje novinku pražský radní pro správu majetku Jan Chabr (TOP 09).

mgr._jan_chabr.jpg

(Foto: MHMP (Magistrat hlavního města Prahy) )

Není to ovšem jediná výhoda, kterou chytré veřejné osvětlení nabízí. „Typický chytrý pouliční panel funguje do jisté míry jako takový stojan, ověšený všemožnými senzory, čidly a moduly. Díky tomu se stává praktickým multifunkčním nástrojem,“ vyjmenovává benefity Jan Chabr.

Nespornou výhodou je pak to, že celá síť je propojena. Jednotlivé panely mohou sdílet kupříkladu informace o provozu na silnicích, hladinách znečišťujících látek v ovzduší, hlukových vibracích a dalších specifických parametrech. Přínos pro městské plánování je nedocenitelný, protože by tak mohly těžit z komplexních dat ze všech pražských částí. Výčet monitorovacích zlepšováků je tedy opravdu široký, každý sloup veřejného osvětlení by třeba mohl fungovat i jako modem poskytující připojení k 4G a 5G internetu. Pokrytí by pak zajistilo možnost surfovat v jakémkoliv zákoutí hlavního města.

Neocenitelný pomocník v chytrých městech

Možná až překvapivě mají chytré lampy potenciál snižovat kriminalitu. Technicky pokročilé zvukové senzory, které některá americká města, jako třeba Chicago, instalují na veřejná osvětlení v problémových čtvrtích, mají schopnost analýzou hluku a vibrací odlišit výstřely ze zbraně od typických šumů ulic velkoměsta. Díky propojení se systémem záchranných složek rychle a efektivně vyšlou na místo policejní jednotku, která zakročí a situaci prověří. Praze by však pomohly s řešením jiného palčivého problému – nedostatkem parkovacích míst.

Smartifikace veřejného osvětlení předpokládá, že Pražská energetika takové sloupy vybaví optickými kabely. Díky nim se dají usměrnit zmatky v parkování, se kterými se obyvatelé potýkají téměř ve všech městských částech, což je krůček k instalaci kamer, které umí zanalyzovat prostor před nimi z hlediska dopravní vytíženosti. Včetně monitoringu volných kapacit na parkování.

První čtvrtí, která v Praze spustila pilotní projekt smartifikace veřejného osvětlení, byl Karlín. V roce 2018 tak došlo k instalaci více než 90 chytrých lamp na Karlínském náměstí a v jeho bezprostředním okolí.

V srpnu přibude na Vinohradech čtyřicet lamp, které budou uzpůsobené pro nabíjení elektromobilů. Zatím však není jasné, kdo bude nabíjení zajišťovat. V průběhu roku by pak mělo přibýt dalších pět lokalit, mezi nimi je například Skalka nebo Lhotka. „V současné době řešíme, kdo bude nabíječky osazovat, jestli to necháme soukromému sektoru, nebo si je bude zčásti provozovat město samo,“ říká radní Chabr. V případě, že se magistrát rozhodne přenechat provoz nabíječek na lampách soukromníkům, vyhlásí na provozovatele veřejnou soutěž.

Inspirace v zahraničí

Do smartifikace pouličních lamp významně investuje například Španělsko. Do projektů se aktivně zapojily dvě největší metropole pyrenejského království – Madrid a Barcelona. Vedení Madridu intenzivně spolupracuje se společností Philips na „ochytření“ až 225 tisíc sloupů veřejného osvětlení, 84 tisíc z nich chtějí vybavit LED obrazovkami. Nespornou výhodou je již fungující propojený kontrolní systém, do nějž bude systém veřejného osvětlení připojen též. Odhaduje se úspora až 44 procent oproti současnému stavu. Jde o vůbec největší a nejambicióznější projekt podobného ražení. V Barceloně zas nyní probíhá instalace 10 tisíc chytrých lamp napříč městem. Tyto lampy jsou schopny monitorovat znečištění ovzduší, pohyb na ulicích či poskytnou připojení k Wi-Fi síti.

Veřejné osvětlení v Los Angeles využívá technologii CityTouch, díky které je možné ovládat přes 110 tisíc sloupů veřejného osvětlení jednoduše online. Díky tomu, že každá lampa má v sobě zabudovaný čip, který ji přímo zapojuje do komplexní technologické sítě, lze za cílem snazšího ovládání a kontroly vytvářet propojené uzly. V kalifornském hlavním městě mají i speciální zemětřesení odolné lampy. Ty nejenže zůstanou nepoškozené v případě přírodní katastrofy, ale též dokážou na blížící se nebezpečí upozornit, což umožňuje obyvatelům města rychle zkontaktovat záchranné složky.

I Londýn, jedno z největších business center Evropy, usiluje o multifunkční veřejné osvětlení. Do roku 2020 měla proběhnout konverze 12 a půl tisíce pouličních lamp, která spočívala v jejich vybavení LEDkami a vytvoření sítě, do které by každý sloup byl připojený unikátní IP adresou. Zamýšleným výsledkem je energetická úspora až 70 procent oproti současnému stavu, a také snížení hladin CO2 i nákladů na údržbu.

Podobné snahy se však objevují stále ve více metropolích. V dánské Kodani považují za hlavní motivaci zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů, hlavním úkolem chytrých lamp tak je maximalizovat viditelnost pro tyto skupiny. V kanadském Montréalu k problému zas přistoupili kreativně – město oslovilo známé komiksové výtvarníky, kteří pro něj vytvořili takovou designovou „výstavku“, kterou se mohou občané na ulicích kochat. K instalaci 270 tisíc lamp využívajících LED technologie se v roce 2017 zavázalo i Chicago.