Americký prezident Donald Trump vystoupil v předvečer Dne nezávislosti se svým projevem pod horou Mount Rushmore v Jižní Dakotě, ve kterém přednesl svůj plán o vybudování Národní zahrady amerických hrdinů, což je pravděpodobně Trumpova odpověď na strhávání soch, se kterým od počátku nesouhlasí. Součástí zahrady by se měly stát i památníky osobností, jejichž sochy jsou ve Spojených státech hromadně strhávány a ničeny. V projevu také poděkoval policistům, zdravotníkům a vědcům, kteří pracují na tom, aby „zabili virus“, současně se ostře vyjádřil na adresu levicových demonstrací, které zachvátily téměř celé Spojené státy.
Donald Trump se vymezil proti radikální levici
Donald Trump se bude letos ucházet o zvolení do druhého funkčního období na post prezidenta Spojených států amerických. Ve svém projevu slíbil, že bude ochraňovat americké hodnoty a bojovat s radikální levicí, marxisty a anarchisty uvnitř Ameriky. „Pokračujeme v porážení radikální levice, marxistů, anarchistů, aligátorů, těch, kdo rabují a také lidí, kteří v mnoha ohledech nemají potuchy o tom, co dělají,“ řekl důrazně Trump na adresu některých demonstrantů. Ostrými slovy opravdu nešetřil, o protestujících hovořil jako o „rozzuřených masách“, které vedou „nemilosrdnou kampaň s cílem vymazat americkou historii“.
„Budeme ochraňovat americký způsob života, který začal v roce 1492, když Kolumbus objevil Ameriku,“ vyzdvihl ve svém projevu Donald Trump osobu Kryštofa Kolumba, pravděpodobně v souvislosti s popravou jeho sochy v Bostonu a událostí v Baltimoru, kde účastníci protestu strhli další jeho sochu a hodili ji do vody. Sochy Kryštofa Kolumba jsou strhávány ale i v dalších městech, například v Miami nebo St. Paul. „Nikdy nedopustíme, aby rozlícený dav strhával naše sochy, vymazával naši historii a indoktrinoval naše děti,“ dodal prezident Trump. Faktem je, že Donald Trump nechce v tomto ohledu zůstat pouze u prázdných slov, ale skutečně jít v kontextu strhávání soch s demonstranty do křížku. Slíbil totiž, v případě svého znovuzvolení založí Národní zahradu amerických hrdinů, která bude vybudována na počest nejvýznamnějších a nejdůležitějších osobností historie Spojených států – mimo jiné také se sochami osobností, které v současnosti rozdělují americkou společnost na pomyslné dva tábory.
Jednalo by se tedy o sbírku soch „největších Američanů, kteří kdy žili“, nevyjímaje některé osobnosti, jejichž sochy jsou hromadně ničeny, strhávány a poškozovány demonstrujícími. Donald Trump k vytvoření památníků osobností vydal exekutivní nařízení, které by pochopitelně ztratilo na významu, kdyby v listopadových prezidentských volbách zvítězil jiný uchazeč, například Trumpův demokratický protivník Joe Biden.
Washington, Kolumbus i Martin Luther King
A které sochy by se mohly v Národní zahradě amerických hrdinů objevit? Trump by v ní rád viděl sochy otců zakladatelů, mezi které se řadí například George Washington nebo Thomas Jefferson. Dále padlo také jméno dřívějšího republikánského prezidenta Ronalda Reagana, Douglase MacArthura a generála George Pattona, který mimo jiné za druhé světové války osvobodil také město Plzeň. Poctu by ale chtěl Donald Trump vzdát i osobnostem, které se podílely na boji za práva Afroameričanů, což by mohlo některé z protestujících obměkčit. Na seznamu se objevilo jméno Martina Luthera Kinga i filantropky a abolicionistky Harriet Tubmanové.
Co se týče estetiky a vzhledu soch, Trump by si přál realistické zpracování, aby památníky nenabourávaly historickou atmosféru – nechce modernistická a abstraktní díla. Negativní ohlasy vzbudilo především to, že do seznamu osobnosti zařadil také ne-Američany, kteří ovšem v historii USA významně přispěli k objevení, rozvoji či nezávislosti Spojených států. Konkrétně Kryštof Kolumbus je v současnosti velice polarizujícím tématem, protože zatímco na jedné straně je považován za objevitele Ameriky, na straně druhé, například v řadách původních obyvatel, je považován za člověka, jehož objev vedl v konečném důsledku pouze k zotročení a vykořistění původních obyvatel.
Americká tisková agentura Associated Press podotýká, že v seznamu chybí jakýkoli zástupce z řad původních obyvatel nebo Hispánců. Zástupci ministerstva vnitra i Bílého domu se navíc odmítají vyjádřit k tomu, za jakých okolností a v režii koho seznam osobností vznikal. Podle agentury AP se z projevu stal „přímý apel na roztrpčené bílé voliče“ a předvolební agitace, přestože se nejednalo o mítink zorganizovaný Trumpovou kampaní.
Kandidatura Kanye Westa
O tom, jestli se Donaldu Trumpovi povede plán uskutečnit, rozhodnou americké podzimní prezidentské volby. Nejsilnějším Trumpovým oponentem je kandidát z řad Demokratů Joe Biden. Aktuálně oznámil úmysl kandidovat také americký raper Kanye West, přestože patří k fanouškům současného prezidenta Donalda Trumpa. „Musíme naplnit americký slib tím, že budeme důvěřovat Bohu, sjednotíme své vize a vybudujeme svou budoucnost. Kandiduji na prezidenta Spojených států,“ pronesl raper prostřednictvím svého Twitteru. Netrvalo dlouho a podporu Westovi veřejně vyjádřil vizionář Elon Musk, jehož jméno má v současnosti opravdu zvuk. Do listopadových voleb ovšem ještě zbývají čtyři měsíce a do té doby zůstává „nejmocnějším mužem planety“ stále Donald Trump.
Podobné články
Martin Miko
Jan StudničkaDoporučujeme
