Před lety jsem dělal rozhovor s horolezcem a fotografem hor Ladislavem Kamarádem. Než jsem se s ním sešel, byli pro mne horolezci vzorem síly, odvahy a skvělých mezilidských vztahů. Představoval jsem si, jak se ti nejlepší z nejlepších vydávají pokořit dosud nezlezené vrcholky a posunout hranice lidských možností o kousek výš. Říkal jsem si, že horolezce poutá nezištné přátelství na život a na smrt a odhodlání nasadit život pro kamaráda, jemuž hrozí nebezpečí. V dobrodružných knihách se to aspoň tak píše.

Jeden z nejlepších českých fotografů hor mi ale vzal iluze. Na idylické vztahy doporučoval rychle zapomenout. "Slovo ‘kolektiv’ bych vůbec nepoužíval, protože je zcela falešné,” vyprávěl Kamarád. “Platí tak možná maximálně mezi horolezci v Prachovských skalách, ale ne v Himálaji. Nejde o žádné kamarádství na laně, ale o pragmatické nucené soužití. Funguje tu známý fenomén ‘malá česká svině` a přenášejí se sem metody podfuků mezi podnikateli. Ve výškách často lidi odhodí všechny servítky, formální účelové kamarádství, a začnou se k sobě chovat jako skutečná zvířata. Ráno se stačí o pět minut opozdit a nemáš co k snídani, protože ti ‘parťáci’ všechno snědli…”

O něco později jsem se jako novinář setkal s Conradem Ankerem – americkým horolezcem, který v květnu 1999 na Everestu ve výšce 8155 metrů našel tělo George Malloryho. Ten příběh jistě znáte, takže jen ve zkratce.

Mallory zmizel v červnu 1924 při pokusu zdolat nejvyšší horu světa, který podnikl s parťákem Andrew Irvinem. Dodnes se vedou spory, jestli tehdy ti dva vylezli až na vrchol (a předběhli tedy o 29 let Hillaryho s Norgayem), ale to až tak není podstatné. Zaplatili za to nejvyšší cenu. Irvinovo tělo se nikdy nenašlo, ale je více než zřejmé, že spolu byli až do poslední chvíle – tedy do osudného pádu. “Dá se to předpokládat z toho, že Malloryho lano bylo přetržené asi tři metry od těla,” vysvětloval mi Anker. Ukazoval mi i fotku Malloryho těla v době nálezu:

snimek_obrazovky_2018-12-05_v_12.57.23.png

Nevíme, jak se k sobě ti dva před dvaadevadesáti lety chovali dole v táboře předtím, než se vydali na vrchol. Možná si byli navzájem lhostejní, možná se dokonce nesnášeli a Mallory třeba dokonce Irvinovi snědl snídani. To je ale nakonec jedno. Přetržené lano to totiž celé posunulo někam úplně jinam.

Když se spolu ve stěně Everestu zabili, přestalo platit všechno, co se stalo předtím. Hádky, spory, malichernosti… Dva roztřepené konce lana od sebe Malloryho s Irwinem sice oddělily, ale paradoxně je i navěky spojily.

A tady si přečtete, proč vzít děti na drsný trek do Himálaje.