Ledek nebo sklad munice?

Po pandemii koronaviru, požárech v Austrálii a rozsáhlých protestech ve Spojených státech amerických přichází další nepříznivá situace. Rok 2020 nás pravděpodobně nenechá chvíli klidně spát. Před necelým týdnem, 4. srpna, libanonský Bejrút zasáhla masivní exploze. V bejrútském přístavu totiž explodovalo 2 750 tun dusičnanu amonného (ledku), který se běžně využívá jako součást hnojiv. Výbuch měl takovou sílu, že vysklil okna v okruhu pětadvaceti kilometrů a jeho dozvuk slyšeli i obyvatelé 240 kilometrů vzdáleného Kypru.

Libanonská zpravodajská agentura uvedla jako příčinu výbuchu požár v přístavním skladišti. Ovšem netrvalo dlouho a světlo světa spatřilo již několik konspiračních teorií – a není se čemu divit. Výbuch v takovém rozsahu v centru města vzbuzuje v lidech nejistotu, zvláště v zemi jako je Libanon, který se rozhodně nedá označit za oázu klidu a míru.

Na libanonských televizních obrazovkách se k situaci vyjádřil také premiér Hasan Dijáb. O pomoc požádal spřátelené země a občanům sdělil, že šlo o výbuch vysoce explozivního materiálu v „nebezpečném skladu“. Situaci údajně nenechá jen tak a „odpovědní lidé za to zaplatí“.

Někteří z odborníků na výbušniny ovšem oficiální stanovisko, že šlo pouze o ledek, zpochybňují a na základě videozáznamů výbuch analyzují. Důležitým vodítkem jsou barvy – před výbuchem, při něm i následná barva dýmu. Expert Tony May poznamenal, že jelikož prakticky nezaznamenal žlutý kouř, pochybuje o tom, že explodoval pouze dusičnan amonný. V přístavu musely být uskladněny i jiné látky. Robert Baer, bývalý pracovník CIA, podotýká, že dle jeho názoru musela být ve skladu uskladněna také vojenská munice a pohonné hmoty. Vše jsou to ovšem zatím jen spekulace a konspirační teorie. Pravdu se také vzhledem k rozsahu škod a libanonské „nátuře“ nemusíme nikdy dozvědět.

mohlo by vás zajímat

Ničivější než peklo v Bejrútu: Halifaxský výbuch v roce 1917 zničil vše v okruhu dvou kilometrů

„Je možné, že šlo o vnější zásah raketou.“

Nově se k situaci vyjádřil také libanonský prezident Michel Aún. „Příčina nebyla dosud stanovena. Je možné, že šlo o vnější zásah raketou, bombou nebo jiný čin,“ připustil prezident Michel Aún. Důležité jsou dle tamějšího prezidenta tři aspekty, které se budou prošetřovat a ověřovat. Jak se výbušné materiály do přístavu dostaly a jak byly uskladněny, zda byl výbuch důsledkem nedbalosti či nehody a zda se jednalo o vnější zásah.

Prezidenta Aúna pochybnosti o možném vnějším zásahu zneklidňují, zároveň ovšem odmítá všechny výzvy k mezinárodnímu vyšetřování. Zapojení jiných států by dle jeho pohledu akorát „rozmělnilo pravdu“. Šéf Hizballáhu šajch Nasralláh vyloučil, že by exploze mohla souviset se zbraněmi či vojenským skladem této politické a militantní organizace: „My v přístavu nic nemáme, ani zbrojní sklad, ani rakety, pušky nebo bomby, ani náboje a ani dusičnan amonný. Mezi mrtvými i zraněnými jsou také naši lidé,“ vysvětluje Nasralláh. Dle něj se některé vlivy pokouší incident politizovat.

GALERIE Exploze v Bejrútu

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Probíhá vyšetřování i záchranné akce

Největší podporu zatím přislíbily Spojené státy a Evropská unie. USA uvolnili na pomoc Libanonu přibližně 378 milionů korun, EU uvolnila ze svých rezerv 865 milionů korun – peníze půjdou na okamžité potřeby a záchranné služby. Ačkoli prezident odmítá pomoc mezinárodní pomoc při vyšetřování, podporu při záchranných akcích naopak vítá. Český tým se do pátrání po přeživších v sutích rozbořených bejrútských staveb zapojil od čtvrtka. Na záchranných operacích se podílí také Francie, Německo, Itálie a další státy. Dle dosavadních předběžných závěrů vyšetřování zdroje uvádí, že ve skladišti číslo devět v bejrútském přístavu propukl v úterý požár, který se rozšířil do skladu číslo dvanáct, kde byl uložen dusičnan amonný, jenž následně masivně explodoval.