Ač už ve stranických řadách téměř 7 let nepůsobí, má většina Čechů Jiřího Paroubka neodmyslitelně spojeného s Českou stranou sociálně demokratickou. Právě v jejích oranžových barvách Paroubek proslul, byť v mnoha ohledech neslavně. V letech 2005-2006 byl Paroubek premiérem, mezi lety 2006 a 2010 pak Paroubek vykonával funkci předsedy ČSSD. Volby v roce 2010 se mu sice podařilo vyhrát, ale nesestavil vládu, díky čemuž opustil nejprve předsednický post a následně i ČSSD.
Po odchodu ze sociální demokracie založil Jiří Paroubek novou vlastní stranu LEV21, která se profilovala jako národně socialistická. Nedosáhla ale žádného úspěchu a Paroubek se tak nadobro stáhl z politiky. Mnohé tak překvapilo, když Paroubek ohlásil svůj záměr opět vstoupit do ČSSD. Podle vlastních slov chtěl straně pomoci z krize, v níž se momentálně sociální demokracie nachází. Lidé, které kdysi sám vedl mu ale dali jasně najevo, že už pro něj mezi nimi není místo.
Paroubek to se znovuvstoupením do ČSSD neměl jednoduché. Podle stranických stanov pokud člen ze strany vystoupí, tak v případě, že by chtěl v budoucnu znovu stranické řady rozšířit, musí s tím vyslovit souhlas stranická buňka, které byl při vystupování členem. V případě Paroubka, který nyní usiloval z nepříliš zřejmých důvodů o členství ve stranické buňce v Cerhenicích na Kolínsku, by jeho obnovené členství musela posvětit pražská místní organizace ČSSD. Ta ale Paroubkův návrat jednohlasně odmítla.
Jedna věc se Paroubkovi musí přiznat. Stranu, jejíž volební preference byly po působení Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse v troskách se mu podařilo dostat opět na vrchol. ČSSD během jeho působení v čele ovládla většinu krajů, byla nejsilnější opoziční stranou během vlády Mirka Topolánka a v roce 2010 zvítězila ve volbách, byť Pyrrhovým vítězstvím, které předznamenalo Paroubkův pád. Jednou již prokázal, že dokáže sociální demokracii pomoci nabrat zpět ztracený lesk a někoho takového by právě teď ČSSD potřebovala jako sůl. Tak proč ne právě Paroubka?
Česká strana sociálně demokratická se momentálně zmítá jak v personální krizi, když musela vyšoupnout Bohuslava Sobotku a nahradit ho na postu předsedy Milanem Chovancem a na postu volebního lídra do říjnových voleb Lubomírem Zaorálkem, tak i v krizi programové, kde představený volební program žádné nové voliče neoslovil a naopak jich ještě více odradil. Předvolební preference ČSSD jdou strmě dolů jako na horské dráze. Přesto si ale strana zachovává alespoň špetku zdravého rozumu a nehodlá hrát naprostý politický vabank ve stylu vše a nebo nic. Právě tím by pro ní bylo znovupřijetí Jiřího Paroubka.
Paroubek by skutečně mohl pomoci straně odrazit se ode dna. Zároveň by jí ale mohl definitivně pohřbít, protože pro mnohé voliče, ale i spolustraníky je symbolem éry, od které se strana chce odpoutat, byť se jednalo o éru objektivně úspěšnější. V očích voličů strany prezentující se jako strana pro rodiny rozhodně nepřidal ani rozpad manželství premiera Sobotky. Proč tedy jitřit rány přijetím Paroubka jako druhého exponovaného muže, kterému se zbortila rodina? Sázka na Jiřího Paroubka by prostě a jednoduše byla pro ČSSD příliš riziková, byť je valná většina kritiky, která od bývalého předsedy zaznívá oprávněná a jím navrhované změny by straně mohly pomoci.
Otázkou je, co nyní s Paroubkem bude. Nikdo mu nebrání se o vstup do ČSSD pokusit znovu, klidně i několikrát. Proč by to ale dělal, když ví, že je v tomto ohledu předem odsouzen k nezdaru. Mohl by stejně tak zlomit nad politikou hůl. To se mu ale také příliš nepodobá. Zajímavá by současná situace mohla být i pro předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Ten by mohl využít toho, že jak pro něj, tak pro Paroubka je současná ČSSD oponentem a mohl by zverbovat bývalého premiéra do svých řad. Ať byl Paroubek jakýkoliv, byl zdatným rétorem, který míval v diskusích navrch. Někoho takového nepotřebuje jen ČSSD, někdo takový se hodí v jakékoliv straně. Fungovalo by ale spojenectví Babiše s Paroubkem nebo by jejich ega vyvolala explozivní reakci? To se dost možná nikdy nedozvíme, ale úvaha je to bezesporu zajímavá.
Zde se můžete přesvědčit o tom, že volební program ČSSD stojí s prominutím za prd.