1. Livigno - všechno bez cla, gurmánství a freeriding
Výborný cíl, kde sejmete dvě mouchy jednou ranou. Uniknete shoppuchtivým hordám a ještě u toho skvěle nakoupíte. Protimluv? Vůbec! Livigno není ledasjaké středisko. Ježdění ve volném terénu je tady víc možností než kdekoli jinde. Kromě toho, že bylo právě vyhlášeno nejlepší lokalitou pro freeriding v Itálii, je také bezcelní zónou. Pro návštěvníky to znamená, že do nádrže tankují litr benzínu za euro a do sebe alkohol za nejlepší ceny v Evropě. Bez daně samozřejmě nakoupíte i všechny dárky. Protože se to dobře ví, najdete tu zastoupení všech značek, které vás napadnou. Zatímco v průběhu zimy se tady líbí rodinám s dětmi, během adventu to tady po nocích žije jak ve Stodolní v nejlepších letech. A jídlo typické pro údolí Valtellina nemá chybu. Livigno v tomto období nabízí výjimečnou příležitost v podobě týdenní permanentky zdarma pro každého, kdo se zde ubytuje na víc než čtyři noci v hotelu nebo na sedm nocí v apartmánu. Víc o akci se dozvíte na
Livigno.eu.
2. Ischgl - nejlepší Après Ski
Hraniční středisko Silvretta Arena propojuje rakouský Ischgl a švýcarskou vesničku Samnaun, mezi nimiž se můžete prohánět na 240 kilometrech sjezdovek. O sjezdových kvalitách střediska nemůže být pochyb - patří k těm nej a má dobrou sněhopokrývkovou bilanci. Ale ne každý ví, že se o něm mluví jako o hlavním městě Après Ski a někdy se dokonce setkáte s názorem, že zde byl tento druh ušlechtilé zábavy vynalezen. Kde jinde si tedy teď před Vánocemi vyprázdnit lebku za zvuků alpského techna? Z lyží rovnou do baru, to tady prý umí nejlíp v celém Rakousku. Vybrat si můžete z bezpočtu podniků. Jisté je, že ráno se vám bude do lyžáků obouvat poněkud prkenně. V pondělí 22. prosince od sedmi večer se můžete zapojit do nočního sáňkování na sedm kilometrů dlouhé trati s převýšením 950 metrů.
3. Zakopane - jídlo a služby
Zatímco v Česku s jeho mini horami si musí Trojan vystačit s lyžováním na běžkách, Polsko nabízí vyžití i pro vyznavače sjezdových disciplín. Mají totiž opravdové velehory - Tatry. Ty samé kopce, byť z druhé strany, nabízejí ke sjíždění i Slováci, ale ti si na rozdíl od Poláků ještě zcela neumějí spojit slova „kvalitní” a „servis”. Zakopane je další ukázkou toho, že Poláci jsou před námi napřed. Promenádu, jako je Krupowki v podtatranském Zakopanem, nemá žádné české středisko. Zastoupení všech možných outdoorových i módních značek je jak v Praze, ale největším fenoménem jsou ovčárny s obřími grily, kde se opékají ražniči, klobásy a stejky snů. Nutné zažít a ochutnat!
4. Kitzbühel - atmosféra a dlouhé přejezdy
Další z několika desítek horských obcí, které o sobě tvrdí, že jsou nejlepší lyžařské středisko na světě. Mají tu 55 lanovek, 170 km sjezdovek a údajně až 155 dní v roce na sněhu. Prý. Kitzbühel je ukázkou přerodu středověkého městečka, které i dnes vypadá jak z klasického obrázku na bonboniéře, v moderní lyžařský masokombinát. Atmosféru to má. V centru se projdete po kočičích hlavách a těsně uhnete před koňským spřežením (městu se u nás dříve říkalo Kobylí - jako fakt!). I když je Kitzbühel známý nejnebezpečnějším závodem světového poháru na pověstném Hahnenkammu, rozhodně to není rakouské Chamonix. Libovat si tady budou spíš středně pokročilí jezdci, kteří si rádi spočítají, kolik toho dne na svých lyžích ukrájeli kilometrů.
5. Kaprun - jistota sněhu
Psát o Kaprunu je jako objevovat Ameriku, ale ledovec pod skalistým Kitzsteinhornem už nemá takový zvuk jako míval. Nejpíš za to může oheň, který před čtrnácti lety propukl v tunelu lanovky a roztavil 155 lyžařů. Dneska je všechno jinak. „Metro” bylo nahrazeno dvěma kabinovými lanovkami a lyžaři se opět hrnou. Ledovec leží nejníže ze všech rakouských ledovcových středisek a všechny sjezdovky jsou spíš středně náročné. To ale vůbec nevadí, se sněhem tu není problém. Většina sjezdovek jsou široké dálnice, na kterých vypilujete carving k dokonalosti. Kaprun je blízko a i když to není nejlepší středisko v Alpách, na krátkodobé ježdění určitě super!
A
TADY si můžete přečíst rozhovor s profesionálním freeriderem Robinem Kaletou.