Česká soda se stala symbolem nekorektního humoru 90. let, který by si v dnešní předimenzované době nedovolila žádná televize odvysílat. O to obdivuhodněji se jeví skutečnost, že se této role zhostila televize veřejnoprávní, přičemž se na tvorbě pořadu podíleli současní přední filmoví režiséři, a to včetně Jana Hřebejka, Fera Feniče nebo Petra Zelenky. Nicméně hlavní tváří České sody byl samozřejmě nezapomenutelný Petr Čtvrtníček, kterého recese vyšvihla do humoristického nebe.
To nejlepší z 90. let
Satirický dvouměsíčník Česká soda ovšem netvořil jen Čtvrtníček. Objevovalo se v něm hned několik zásadních osobností, které formovaly náš pohled na humor v době, kdy mnozí z nás znali pouze úděsné estrády a televarieté s nádechem vyčpělého humoru, ohraných scének a hloupých narážek. Nedílnou součástí byli samozřejmě i Milan Šteindler a David Vávra, kteří nás učili pravidelně německy v rámci svého jazykového kurzu s názvem Alles Gute. S námětem České sody tehdy přišel filmový režisér a scenárista Fero Fenič, kterého můžete znát i díky mezinárodnímu filmovému festivalu Febiofest. Dramaturgem pořadu se jako první stal Milan Tesař.
Důležitou součást při tvorbě pořadu tvořili i autoři humoristického časopisu Sorry, který se specializoval na černý humor. Během vytváření České sody se však v letech 1993 až 1997 na postech scenáristů i režisérů prostřídalo mnoho známých tváří. Namátkově můžeme jmenovat osobnosti jako Jan Hřebejk, Václav Křístek, Igor Chaun, Veronika Žilková nebo Petr Zelenka. Česká soda vznikala jako dvouměsíčník. Celkem spatřilo světlo světa 14 dílů, dva silvestrovské sestřihy a jeden střihový celovečerní film, který se roku 1998 promítal dokonce v kinech.
I přes nedostatek materiálu měl pořad nadmíru vysokou sledovanost. To vše zapříčinil kontroverzní obsah, který šel často přes čáru, na což nebyli v tehdejší době neotrlí diváci zvyklí. Není se čemu divit, že mnoho scén zlidovělo a někteří fanoušci je dodnes používají. Jen si vzpomeňme na dnes již kultovního „árijce“ nebo na legendární upravenou úvodní znělku k pořadu Sama doma. Co se týče konceptu pořadu, tak se lidé mohli těšit na své „jistoty“ – od druhého dílu zmiňovaný Alles Gute nebo Petr Čtvrtníček v roli uvaděče satirických skečů a parodií. K roli moderátora se Čtvrtníček dostal tak, že si nabarvil knír a vlasy, a následně se nechal vyfotit. Fotografii prý poté ukázal režisérovi se slovy, že se jedná o jeho bratra. Takto obarvený potom dorazil i na konkurz a práci získal.
Pořad byl sice velmi sledovaný, ale přesto se našli jeho odpůrci. Některým českým politikům se nelíbilo, když si je tvůrci České sody brali na paškál. Na pořad si stěžovali lidé z řad odborníků i laiků, a to i na Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Dramaturgům tudíž nezbývalo nic jiného, než pořad přesunout na pozdní vysílací čas. Podařilo se jim například urazit českou herečku Petru Černockou, kterou v rámci jedné scénky dosadili do pornoscény. Známá herečka se nakonec rozhodla ČT zažalovat o milion korun za urážku na cti. Nakonec však vysoudila „jen“ omluvu a odškodné ve výši 50 tisíc korun. Častým terčem vtípků byl i legendární moderátor Počasí Ján Zákopčaník, jenž se rozhodl tvůrcům pomstít přímo ve vysílání. V rámci živého vstupu si nechal promítnout obrázek tří prasat a následně divákům sdělil, že se jedná o Čtvrtníčka, Vávru a Šteindlera. Za tento husarský kousek si vysloužil od vedení ČT nejen pokutu, ale i několikadenní zákaz činnosti.
Našli se však i tací, kteří brali humor České sody sportovněji. Například tehdejší ministr kultury Pavel Dostál zareagoval nastříhanou scénkou z politického diskuzního pořadu tak, že napsal tvůrcům pořadu dopis, v němž se skrývalo poděkování za skvělý vtip a vyjádření úcty Petru Čtvrtníčkovi za skvělý moderátorský výkon.
V roce 1997 sice pořad Česká soda skončil, o rok později však byl nahrazen volným pokračováním pod názvem Čtvrtníček, Šteindler a Vávra. Vzniklo celkem 9 dílů vysílaných až do roku 2000.
Podobné články
Doporučujeme
