Friedrich Jeckeln patřil rozhodně k tomu nejhoršímu, co nacistické velení během druhé světové války vyprodukovalo. Jako vysoký důstojník SS, který se zodpovídal přímo Heinrichu Himmlerovi, stál Jeckeln za brutálními masovými vraždami v Kamenci Podolském, v roklině Babí Jar a v Rumbule. Právě při masakru v Rumbule navíc použil svůj vlastní systém, který se specializoval na zabíjení velkého počtu lidí. Odhaduje se, že sám Jeckeln byl osobně zodpovědný za organizaci zabití více než 200 tisíc lidí.
První světová válka a vstup do nacistické strany
Friedrich Jeckeln pocházel z německého Hornbergu, kde se narodil 2. února roku 1895. V mládí před první světovou válkou střídavě studoval i pracoval, od roku 1914 sloužil jako důstojník na západní frontě. Za službu již tehdy stihl obdržet železný kříž a ačkoli se na konci války vycvičoval letcem, nestihl být v této „formě“ nasazen. Po porážce Německa se přesunul k polskému Gdaňsku, kde pracoval na farmě.
Na přelomu 20. a 30. let pracoval jako inženýr a procházel si existencionálními problémy, a to až do roku 1929. V tomto roce totiž započal jeho strmý kariérní růst v nacistické straně, do níž vstoupil 1. října. V prosinci následujícího roku byl přijat do SS a v roce 1931 byl pověřen velením brigády. Na tehdejším politickém i společenském žebříčku stoupal Jeckeln opravdu rychle. Již v roce 1932 byl zvolen členem Reichstagu a v roce 1936 byl jmenován policejním vůdcem západního Německa a povýšen na SS-Obergruppenführera.
Friedrich Jeckeln vynikal i mezi nacisty svou krutostí a nemilosrdností, kterou zpočátku zakusili především jeho političtí odpůrci. Již v létě roku 1933 byl zodpovědný za vraždy v Riesebergu, při nichž bylo zabito 11 komunistů a socialistů, nemenší podíl pak měl i na násilí během křišťálové noci, když koordinoval protižidovské násilí – a to i přesto, že do roku 1926 byl ženat se židovkou.
Zvratem v doposud politické „činnosti“ byla pochopitelně druhá světová válka, na jejímž začátku byl povolán do služby k Waffen-SS. Ačkoli nejdříve začínal na nižší pozici, brzy si ho povolal Reichsführer-SS Heinrich Himmler, jenž ho poslal jako vyššího důstojníka SS do jižního Ruska. A právě zde započala i Jeckelnova „kariéra“ brutálního masového nacistického vraha. Podílel se na masovém vraždění v Kamenci Podolském, kde bylo zabito přes 23 tisíc lidí – tím to bohužel nekončilo. Zásadní podíl měl také na nechvalně proslulé masové vraždě Židů v roklině Babí Jar roku 1941, kde tehdy zemřelo přes 33 tisíc lidí.
Vyvražďovací akce, na kterých se Jeckeln podílel, jsou považovány za největší válečné zločiny druhé světové války do „spuštění“ konceptu vyhlazovacích táborů, které je následně předčily. V říjnu roku 1941 se Friedrich Jeckeln přesunul do Lotyšska, kde také působil jako policejní komisař a vyšší velitel SS. Po celou dobu byl ale odpovědný přímo Heinrichu Himmlerovi.
Jeckelnův systém a masakr v Rumbule
On sám byl autorem speciálního systému na zabíjení velkého počtu lidí, kterému se posléze začalo říkat „Jeckelnův systém“. Dokonce disponoval personálem specializujícím se na jednotlivé části celého procesu. Tento systém aplikoval například při masakru Židů v Rumbule, na který sám Jeckeln dohlížel oba dva dny, během nichž bylo zabito přibližně 25 tisíc lidí. Systém spočíval v následujících bodech:
Bezpečnostní služba odvlekla muže z jejich domovů v rižském ghettu.
Židé byli seskupeni do kolon od 500 do 1000 lidí a odvedeni přibližně 10 kilometrů na jih.
K místu zabíjení vedl skupinu daný velitel pořádkové policie.
Na místě již byly vykopány tři jámy, aby zabíjení mohlo probíhat současně.
Oběti byly zbaveny veškerého oblečení a všech cenností.
K jámám procházely oběti dvojitým kordonem stráží.
Na místě byly oběti přinuceny lehnout si tváří dolů na dno jámy, případně přímo na těla lidí, kteří byli zastřeleni před nimi.
Každý byl střelen do zadní části hlavy. Střelec stál buďto přímo u obětí nebo na okraji výkopu. Kdo nebyl zastřelen, byl pohřben zaživa, když byla jáma plná těl zasypána hlínou.
Systému se také říkalo „balení sardinek“ a je potvrzeno z některých hlášení, že i někteří zkušení vrazi z Einsatzgruppen byli zděšeni krutostí tohoto systému. Jeckeln v Rumbule s ledovým klidem přihlížel dvoudennímu masakru pětadvaceti tisíc lidí a nezdráhal se zabíjet muže, ženy, starší i děti. Za tyto ohavné činy byl Jeckeln v roce 1942 vyznamenán záslužným válečným křížem s meči. V následujících válečných letech se zaměřoval spíše na protipartyzánské akce, například v Bělorusku. V závěru války byl jmenován do pozice generála a sloužil jako velitel náhradních jednotek SS v jihozápadním Německu.
Tribunál v Rize
S koncem války se i Friedrich Jeckeln setkal alespoň s částečnou spravedlností, kterou se v poválečné Evropě pokoušely zajistit soudy. Jeckeln byl zajat sovětskými vojáky 28. dubna 1945 poblíž Berlína a spolu s dalšími svými spolupracovníky byl od 26. ledna do 3. února 1946 souzen před sovětským vojenským tribunálem v Rize. Byl vyzpovídán v celkem 29 výsleších, během kterých s až znepokojujícím klidem a nezaujatostí odpovídal na všechny otázky. Jeckeln sice uznal vinu a souhlasil s tím, že nese plnou odpovědnost za činy sobě podřízené policie SS a SD, to však bylo jen velmi malou reflexí všech jeho ohavných a brutálních činů, kterých se dopustil.
V závěru svého projevu řekl: „Musím převzít plnou zodpovědnost za to, co se stalo na hranicích Ostlandu, v rámci SS, SD a Gestapa. Tím se velmi zvětšuje podíl mé viny. Můj osud je v rukou Nejvyššího soudu.“ Friedrich Jeckeln byl společně s dalšími obžalovanými odsouzen k smrti za podíl na vraždě několika set tisíc lidí. Odhaduje se, že byl osobně odpovědný za organizaci zabití více než 200 tisíc Židů, Slovanů, Romů a dalších „nežádoucích“. Oběšen byl v Rize dne 3. února roku 1946, jeden den po svých 51. narozeninách. Poprava se uskutečnila na Náměstí Vítězství, kde jí přihlíželo přibližně 4 tisíce lidí.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
