Ruské dějiny jsou intrikáři protknuty. Vláda pevné ruky a zákulisní pikle neodmyslitelně patří k Rusku. V tomto ohledu se nijak nelišila politická kariéra Genricha Jagody od jiných, vymyká se ale tím, na jakou úroveň své intriky dotáhl.
Vláda v Rusku je od raných časů vyjádřena v úsloví „rozděl a panuj“. Vládu teroru používal carský režim, který měl svou tajnou službu zvanou Ochrana. Když padl, tak si metody carského teroru osvojili bolševici a zdokonalili je. Během občanské války si ani jedna strana nezůstala nic dlužna – brutality se děly na obou stranách. V Sovětském svazu se poté stalo jakousi tradicí, že šéfové tajné služby skončili sami na popravišti. Teda metoda vydržela až do Stalinovy smrti a její první obětí se stal právě Genrich Jagoda.
Mládí
Genrich Jagoda se narodil do židovské rodiny ve městě Rybinsk 19. listopadu 1891. Jeho otec byl vyučený statistikem (původně se rodina zabývala klenotnictvím), pracoval však jako asistent lékárníka. Je možné, že právě díky profesi svého otce toho věděl tolik o jedech, a své znalosti se v budoucnu neštítil zneužít ve svůj prospěch. Měl ještě dva bratry. Zajímavostí je, že jeho rodina byla první židovskou rodinou, která dostala dekret povolující jí usadit se v Rybinsku. Lze tedy předpokládat, že se jednalo o velice váženou rodinu. Jeho mládí je zahaleno tajemstvím. On sám tvrdil, že byl revolucionářem již od svých 14 let. V 15 letech měl pracovat jako sazeč na ilegálním tiskařském lisu revoluční organizace v Nižném Novgorodu. V tom samém městě měl být v roce 1905 členem bojového oddílu. Mnozí však nevěří, že jsou tyto zkazky pravdivé a nevěřil tomu ani vysoce postavený čekista Aleksandr Orlov. Ten měl zjistit, že se Jagoda přidal k bolševikům až v roce 1917. Za svá zjištění byl propuštěn ze služby.
Nadějný čekista
Po roce 1917 Jagodova kariéra prudce stoupá. Je již členem obávané tajné (a represivní) složky zvané Čeka (akronym pro Všeruskou mimořádnou komisi pro boj s kontrarevolucí a sabotáží při Radě lidových komisařů). V roce 1923 se stává zástupcem šéfa Čeky Dzeržinského. Je velice ambiciózní a všehoschopný. V tom samém roce Čeka mění své jméno na OGPU (později NKVD, KGB a nyní FSB).
V čele OGPU
Po Leninově smrti začal mocenský boj o uchopení otěží strany. Prozíravý Jagoda podpořil Stalinovu stranu. Ten, jak víme, vyhrál a stal se generálním tajemníkem. Ve funkci setrval až do konce života. V lednu 1924 se stává šéfem OGPU. Za Jagody se tajná služba začala profesionalizovat, přece jen první čekisté byli často nevzdělaní lidé dělnického původu, fanaticky oddaní bolševické myšlence a bez morálních zábran. Pro provádění masového teroru to stačilo, nyní bylo ale třeba vytvořit funkční rozvědku, a to se bez vzdělaných lidí neobejde. V čele OGPU zahájil první vlnu teroru, která vrcholí v období let 1936–1938 zvaném Velký teror.
Otec gulagů
Za Genricha Jagody začaly vznikat také gulagy a první megalomanské stavby, na kterých pracovali právě trestanci z gulagu. Tato metoda soustřeďování nepřítele na určitém místě byla známá již za Lenina, byl to on, kdo osobně dával příkaz ke vzniku koncentračních táborů. Myšlenka použití vězňů jako otroků na práci se zrodila až ve Stalinově hlavě. Za první vzniklý gulag můžeme považovat Solovecký tábor zvláštního určení, který vznikl už za Lenina, v roce 1920 měl populaci více než 100 000 vězňů. Vězni gulagu stavěli například Bělomořský kanál, při stavbě mělo za otřesných podmínek zahynout na 250 000 vězňů.
Jagodova tajná laboratoř
Se jménem Genricha Jagody je spojena také řada obvinění z travičství. Nechal založit tajnou laboratoř na výzkum a výrobu jedů (v roce 1990 byla znovu aktivována a vznikl v ní jed Novičok). Laboratoř měla několik tajných názvů – Laboratoř 1, Laboratoř 12 nebo Kamera. Podle badatele Arkadije Vaksberga nechal Jagoda otrávit také Maxima Gorkého a jeho syna na Stalinův příkaz.
Strmý pád
Pád šéfa sovětských tajných služeb zpravidla předznamenala degradace přesunutím na nějakou bezvýznamnou pozici. Z šéfa nejobávanější organizace v SSSR se stává komisař pošty a telekomunikací. V roce 1937 je zatčen, to už jsou Stalinovy sympatie namířeny na nového vůdce OGPU (tedy NKVD) Nikolaje Ježova. S Jagodou je pak zinscenován proces, mimo jiné jej obviňují i z otravy Menžinského. Měl se také podílet na vraždě „miláčka lidu“ Kirova. Dostává trest smrti, který je v březnu 1938 vykonán. Jagoda měl pár dní před popravou rozhovor se šéfem vojenské kontrarozvědky (GRU) Orlovem, který byl také Žid. Ptal se jej, jestli věří v Boha, na to mu Jagoda odpověděl:
„Od Stalina jsem si nezasloužil nic jiného než vděčnost za svou věrnou službu; od Boha jsem si zasloužil nejzávažnější trest za porušení jeho přikázání. Teď se dívejte, kde já jsem a posuďte sám: je tam Bůh, nebo ne...“
ZDROJE:
https://en.wikipedia.org/wiki/Genrikh_Yagoda
https://en.wikipedia.org/wiki/White_Sea%E2%80%93Baltic_Canal
https://en.wikipedia.org/wiki/Poison_laboratory_of_the_Soviet_secret_services
Běsové ruské revoluce, Vladislav Moulis, 2002
https://en.wikipedia.org/wiki/Joint_State_Political_Directorate
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
