Dva za cenu jednoho

Hillary Clinton patří k nejznámějším světovým političkám vůbec. Přestože její současná sláva pramení především z neúspěšné prezidentské kandidatury z roku 2016, kdy se jako vůbec první žena v americké historii dostala do prezidentského finále, které ale překvapivě prohrála s Donaldem Trumpem, její kariéra v politice sahá až do počátku 90. let. Budoucí ministryně zahraničí a senátorka za stát New York totiž začala poprvé ovlivňovat dění v americké politice z poměrně netradičního místa – z postu první dámy Spojených států.

mohlo by vás zajímat

„Kdyby nás napadli mimozemšťané, přišli by Sověti na pomoc?“ ptal se Ronald Reagan Gorbačova v Ženevě

První dámy totiž měly v Americe tradičně spíše jen jakousi reprezentativnější roli, i když je pravda, že se mnohé z manželek prezidentů rozhodly rozvinout nějakou vlastní agendu. Za jedny z nejvlivnějších prvních dam jsou pak označovány především Eleanora Roosevelt, která se významně zasazovala o dodržování lidských práv ve světě, a Nancy Reagan, jež kromě protidrogové kampaně byla navíc svému manželovi cennou poradkyní – některé zlé jazyky pak říkají, že mnohokrát prakticky rozhodovala o manželovu rozvrhu, protože ho intelektuálně převyšovala. Nicméně, Hillary Rodham Clinton (jak se nechala oficiálně celým jménem označovat), své kolegyně ve svých ambicích dalece převyšovala.

Během Clintonovy kandidatury v roce 1992 pak sám budoucí prezident říkal, že v případě jeho zvolení tak získá Amerika vlastně „dva za cenu jednoho“, čímž narážel na svou ambiciózní manželku, která neskrývala nadšení svému muži s vládnutím pomáhat. Hned po zvolení tak Hillary získala kromě tradiční vlastní kanceláře ve východním křídle Bílého domu ještě jednu další v důležitějším západním křídle. Odtud tak mohla dohlížet na prosazování nového zdravotnického plánu, který měl vyřešit odvěký americký problém – neexistenci jednotného zdravotního pojištění. Vzhledem k tomu, že tento problém doposud přetrvává, je jasné, že Hillary stejně jako ostatní pohořela. Zákon, posměšně nazývaný „Hillarycare“, nakonec nezískal podporu ani u Clintonových demokratů – část komentátorů z toho vinila právě i politicky nezkušenou první dámu, jejíž popularita se prudce propadala.

Trable s Monicou

Zato v zahraniční politice se Hillary opravdu zhlédla a není divu, že se z ní o několik let později stala Obamova ministryně zahraničních věcí. Během svého úřadování procestovala Hillary jako první dáma rekordních 79 zemí, kdy například v rámci jedné diplomatické mise zlepšila bez doprovodu svého manžela vztahy Ameriky s Pákistánem i Indií. Legendárním se také stal její proslov v Pekingu, kdy v září 1995 kritizovala čínské zacházení se ženami a pronesla dnes již ikonickou větu, že „ženská práva jsou lidská práva“, což se stalo jedním ze sloganů feministického hnutí. V 90. letech pak patřila k čelním kritikům diskriminace žen ze strany Tálibánu.

GALERIE Hillary Clinton jako první dáma USA

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Rozporuplná pak byla ale její reakce na aféru jejího manžela se stážistkou Monicou Lewinsky, kdy se postavila za svého manžela – pro část žen se stala silnou hrdinkou, pro jiné zase kariéristkou, která dává přednost své kariéře (pevně spjaté s manželem) před vlastními city a ctí. Podle neověřených zpráv pak měli Clintonovi v zákulisí tichou domácnost a oddělené ložnice – Hillary prý nakonec vzala Billa na milost, až když na její nátlak schválil bombardování Jugoslávie, což jsou ale spíše jen spekulace. Tak či onak se díky své práci stala Hillary Clinton jednou z nejslavnějších političek v Americe, i když se do Bílého domu již znova nedostala.