Geniální scénárista, ještě lepší kreslíř a současně i přiznaný konzervativec a obránce západních hodnot nám nyní po nepřekonatelných eposech, jako byly Sin City, 300 nebo Batman: Návrat temného rytíře, předkládá politicky angažovaný grafický román o střetu civilizací.
Ale proč sahat po silných slovech? Ve skutečnosti je to příběh o tom, jak akční svalovec Správkař (Fixer) se svou dobře profilovanou roštěnkou Natálií vyjebou s přívrženci Al-Kajdy, která se rozhodne proměnit Empire City v bazén zurčící krví. Násilí graduje od ojedinělých bombových atentátů až po rozsáhlou akci podlamující existenci města představující ostrov západního dobra obklopený oceánem muslimského zla.
Hemží se to tu fanatickými imámy, zkorumpovanými policisty, na smrt odevzdanými zakuklenci i zbabělými politiky. Vzduchem létají končetiny, sviští raketové střely, explodující hřebíkové nálože, detonují vrtulníky. V epochální apokalyptické podívané skáčou hrdinové z budovy na budovu a snaží se spasit svět. Je to neskutečně vážné, i když tu a tam se objeví i vtipná výměna názorů jako např. Jsme v hajzlu - To neřeš!
Zajímavé je, že původně to měl být další Millerův příběh s Batmanem, který by se v tomto případě vypořádával s členy teroristické buňky jinověrců. Už si přesně nepamatuji, jestli s tím Millera poslali u DC do háje, nebo Miller poslal do háje DC, ale dopadlo to tak, jak to dopadlo. Místo netopýřího muže v komiksu přistál Správkař a Miller si knihu vydal jinde.
Co o ní říct? Dialogy jsou strojené, křečovité, někdy až školní. Milostná zápletka těžko uvěřitelná a vlastně spíš trochu směšná. Ale mně to nevadí. Z grafického hlediska je Válka ve jménu Teroru Millerovým mistrovským dílem. Způsob vyprávění prostřednictvím obrazů je dotažen k dokonalosti. Co arch knihy, to poklad, koncert dirigenta mistrovské linky.
Komiks se vlastně vůbec nemusí číst. Požitek je obracet stránku za stránku a plout očima po jednotlivých křivkách, konturách a plochách. Je to stejné jako prohlížet soubor fotografií Helmuta Newtona nebo Josefa Koudelky.
Snad žádný Millerův, ale ani žádný jiný komiks neslíznul tolik kritiky. Miller je napadán z neobjektivnosti, zaujatosti a politické nekorektnosti. Sám autor se tomu ale vůbec nebrání. Při výročí útoky na Obchodní centrum v New Yorku řekl: „Tehdy to bylo poprvé, co jsem zažil strach o život. Ti útočníci chtěli, abychom zemřeli. Najednou jsem pochopil, o čem mí rodiče mluvili už řadu let. Vlastenectví není nic sentimentálního. Je to filosofie spočívající ve snaze zachránit sama sebe. Věřím tomu, že patriotismus je základem pro přežití národa. Ben Franklin jednou řekl: pokud nebudeme všichni táhnout za jeden provaz, každý z nás dostane svůj.” A o tom tak nějak celý komiks je.
Můžete si říct, že je ten Miller ale magor. Samozřejmě, že je. Vždyť to je právě to, co nás na něm vždycky bavilo. To je přece to, co z něj narozdíl od průměrných plničů papírový archů dělalo výjimečného, geniálního autora. Přece i Sin City pobuřovalo, než se stalo módní ikonou a lukrativní filmovou investicí. Na Millerův komiksový boj s islámským světem, přesněji s hordou zfanatizovaných sebevrahů, kteří si neváží žádného života, se nemůžeme dívat optikou současného stěhování národů nebo pod vlivem diskuse o to, kolik pytlů z odpadky za sebou uprchlíci zanechali v maďarském autobusu.
Miller se do svého posledního díla pustil s čerstvou ránou, kterou v něm zanechal barbarský útok na město, kde žije. Viděl zkázu, jakou si do té doby neuměl představit, zasazenou jeho zemi v místě, kde to vůbec nečekal. Někdo říká, že si to Amerika zasloužila. Každý si přece může myslet svoje. Frank Miller si zas myslí, že s teroristy by se vyjednávat nemělo. A dává to najevo, ať se nám to líbí, nebo ne. Jestli tento svět nesmete nová světová válka, která spálí všechny knihy, a Holy Terror za sto let objeví příští generace, možná nebude rozumět jejímu politickému poselství. Ale bude muset uznat, že je to kurva dobře nakreslenej komiks.
Vychází 11. září v nakladatelství Comics Centrum
Cena: 419 Kč
www.comicscentrum.cz
A SEM se můžete vrátit k Adamovu komiksovému pátku, kdy se zabýval knihou od Aleše Kota - Zero.