Jim Jones je ve Spojených státech amerických znám také jako řečník a propagátor myšlenek o rasové rovnosti, v tomto ohledu totiž částečně předběhl dobu. Důvodem, proč jej zná celý svět, je ovšem hlavně to, že byl zakladatelem sekty Chrám lidu, jejímž členům 18. listopadu roku 1978 nařídil hromadnou sebevraždu. Toho dne přišlo o život 915 lidí, včetně jeho samého.
Řečníkem od dětství
James Warren „Jim“ Jones pocházel z Randolph County ve státě Indiana, kde se rodičům Jamesi Jonesovi a Lynettě Jonesové narodil 13. května roku 1931. Jonesova rodina byla typickým příkladem polorozložené rodiny v dobách Velké hospodářské krize. Jonesův otec během krize přišel o zaměstnání a později již žádnou práci nesehnal, což kompenzoval alkoholem.
Rodinu tak musela živit matka, které vzhledem k této skutečnosti nezbýval dostatek času na výchovu svých dětí. Jones se v té době dle svých vlastních slov cítil chudý a nechtěný a jeho tehdejší spolužáci jej popsali jako zvláštního chlapce, jenž se již od raného mládí zajímal o smrt a náboženství.
Jonesovou předností byl jeho jazyk a jeho řeč – již v dětství se staral o „projevy“ na pohřbech domácích zvířat svých vrstevníků. Není divu, že se stal po vystudování školy v Richmondu kazatelem. Zlomový okamžik nastal 4. dubna roku 1955, kdy Jones založil sektu „Chrám lidu“, která díky jeho působivému charismatu velice rychle nabírala na členstvu.
Chrám lidu
Přibližně o deset let později měla sekta z původních osmdesáti již více než dvacet tisíc členů. V tu dobu byl Jim Jones již nepochybně vyšinutý a považoval sám sebe za reinkarnaci několika osobností, včetně Ježíše, Buddhy nebo třeba Lenina. V rámci sekty razil podivnou myšlenku, že bude tím, kým ho členové chtějí mít – tedy jednoduše, že členům půjde na ruku.
Zprvu se zaměřoval zejména na křesťanství, později se však odpoutal a hlavním tématem se stal komunismus či utopie – nepřítelem číslo jedna byl pochopitelně kapitalismus. Jim Jones ovšem nebyl ve všem úplně vedle. Dobu předběhl například svými myšlenkami prosazujícími rasovou rovnost a sociální spravedlnost. Tehdy byla rasová segregace ještě na denním pořádku, Jones tyto praktiky odmítal. Byl současníkem Rosy Parks nebo Martina Luthera Kinga, a je tedy považován za jednoho z prvních „moderních řečníků“ prosazujících tyto myšlenky.
Ačkoli ve vedení církve převládali běloši, vzhledem k Jonesově empatii směrem k afroamerickým spoluobčanům tvořili většinu členů černoši. V roce 1967 došlo k velkému stěhování, když Jones sektu přemístil z Indianapolisu do Kalifornie, kde byla založena jakási venkovská soběstačná komunita – členové sekty zde tvrdě pracovali, obhospodařovali pole a sdíleli společný majetek – zde se projevily prvky komunismu.
K dalšímu stěhování došlo v roce 1971, tentokrát do San Francisca, kde se tehdy nacházelo „ohnisko“ protestů proti válce ve Vietnamu a segregaci. Definitivně posledním místem pro komunitu Chrámu lidu se stal tzv. Jonestown. Jednalo se o zemědělskou utopii odříznutou od civilizace – zbudována byla v jihoamerickém státě Guyana uprostřed džungle. Tehdy podstata sekty skutečně nabrala „šílené“ rozměry – lidé tvrdě pracovali uprostřed pralesa v opuštěné komunitě, do toho se ozývala Jonesova kázání z amplionů rozmístěných po vesnici.
V druhé polovině 70. let se vydralo na povrch několik skandálů, samotný Jones byl obviněn hned z několika – ponižování ostatních členů či sexuální zneužití. Bývalí členové sekty promluvili o poměrech v sektě, kde se údajně praktikovalo brutální bití i vraždy. Vše dospělo až k pátrací akci, kterou podnikl 17. listopadu 1978 kongresman Leo Ryan. Během prohledávání džungle mu byl doručen lístek, v němž se dva členové sekty zmiňují o tom, že chtějí ze sekty a z Jonestownu odejít.
Tragédie v Jonestownu
Následujícího dne bylo již členů, kteří chtěli osadu opustit, mnohem víc než dva. Senátor Ryan toho dne plánoval opustit Jonestown svým letadlem spolu s dalšími dvaceti členy sekty, kteří se chtěli vrátit do svých domovů. K letadlu ovšem během chvíle přijelo několik blíže neurčených vojáků (proslýchalo se, že i Jones měl po ruce dva týmy přibližně po 25 mužích, kteří mu dělali ozbrojenou stráž) a spustili palbu do letadla, posádky a lidí kolem něj. Bylo zabito pět lidí – odpadlík sekty, dva zpravodajové, jeden fotograf a senátor Ryan.
Následovalo něco, co si do té doby snad nikdo nedokázal představit. Jones nařídil členům své sekty hromadnou sebevraždu otravou, pravděpodobně prostřednictvím nějakého nápoje – část členů tento čin opravdu vykonala. Ti, co se pokusili o útěk, byli zastřeleni Jonesovými ozbrojenci. Celá událost si vyžádala neuvěřitelných 915 obětí, z nichž asi třetinu tvořily děti. Část členů se skutečně otrávila, část byla zastřelena a některá těla byla dokonce nalezena s vpichy po injekčních jehlách. Mezi mrtvými byl i samotný Jim Jones, kterého našli s prostřelenou hlavou.
Událost v Jonestownu je považována za největší masovou sebevraždu v moderní historii, ačkoli pozůstalí obětí nesouhlasí s termínem sebevražda, neboť dle nich byli všichni přítomní ke smrti přinuceni Jonesem pod pohrůžkou ozbrojenců na jeho straně. Utopický komunismus v rámci Jonestownu ztroskotal, stejně jako celá sekta Chrám lidu – ostatně tak, jak to napříč historií už bývá.
Zdroje: Wikipedia, Rollingstone
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
