Ačkoliv kontroverzní, pro svou samostatnost a pro to, že nakonec zachrání celý svět, je legendární Barbarella vnímána jako feministická ikona. První ženskou komiksovou postavu, která se dočkala vlastního celovečerního filmu, ztvárnila neméně proslulá Jane Fonda. Ta se na rozdíl od kolegyň Raquel Welch a Sophie Loren nezalekla erotického ladění snímku. Nakonec toho ale přeci docela dost litovala...
Barbarella proti zlu!
Nebojácná, zásadová, citlivá a smyslná – taková je intergalaktická průzkumnice Barbarella, která vyslyší prosbu prezidenta Země a vydá se zhatit plány zlotřilého vědátora Durana Durana, aby zachránila svět. Během této mise se setká s roztodivnými mimozemskými tvory, navštíví komnatu snů, labyrint lásky či smrtící domeček pro panenky, okusí vodní dýmku s příchutí esence muže, ale také utahá stroj na rozkoš. Ano, ikonická komiksová hrdinka s nesnázemi bojuje pomocí vlastního těla a krásy. Ale můžeme jí to mít vůbec za zlé? Ačkoliv z dnešního pohledu je postava, kterou na plátně ikonicky ztvárnila Jane Fonda, trochu problematická, pro svou nezávislost a sexuální otevřenost je dodnes chápana jako popkulturní feministická hrdinka.
Eroticky laděný, surreálný snímek Rogera Vadima je prvním celovečerním snímkem o komiksové postavě ženského pohlaví. Natočit jej ale nebylo vůbec snadné, a to nejen kvůli složitým trikovým efektům, ale právě i proto, že najít herečku, která by roli promiskuitní kosmonautky Barbarelly přijala, se ukázalo jako problém. Odmítly ji Sophia Loren i Raquel Welch. Když se ji tedy producent Dino de Laurentis pokusil vnutit vycházející hvězdičce Virně Lisi, rozplakala se, zrušila svůj hollywoodský kontrakt a vrátila se zpět do Itálie.
Nakonec se toho zhostila právě Jane Fonda, ale i ona s odstupem času volby dost litovala. Dokonce natolik, že přiměla svého manžela, digitálního magnáta Teda Turnera, aby film koupil a strčil ho do archivu. Mělo to ale i své nevýhody; pokaždé, když se dvojice pohádala, zavolal Turner do své televize Superstation WTBS a přikázal Barbarellu pouštět, jednu dobu ji stanice vysílala dokonce čtyřikrát týdně. Definitivně se snímek zpět na světlo dostal v roce 1991, kdy se Fonda a Turner rozvedli.
Legendární kousek se dočkal takového úspěchu, že i u nás jej tři roky po světové premiéře zakoupila Ústřední půjčovna filmů, což je celkem zvláštní, vzhledem k tomu, že tehdy vidět americký snímek v československé televizi či v kině bylo svátkem. Film je navíc plný erotických scén a komiks byl totalitním režimem vnímán jako typicky americký úpadkový žánr. Přesto byl film u nás uveden a plakát k němu nakreslil Kája Saudek. Ten dokonce do vlaštovky vlevo vepsal nápis „Muriel a Andělé“ odkazující k prvnímu dílu jeho nejslavnějšího grafického románu. Saudek jej vytvořil společně se scenáristou Milošem Macourkem.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
