Nejsledovanější proces posledního desetiletí dospěl ke svému (prvnímu) konci. Petr Kramný byl za dvojnásobnou vraždu odsouzen k 28 letům odnětí svobody. Byl uznán vinným za to, že v červenci roku 2013 zabil svoji manželku a dcerku elektrickým proudem. Jak ale vlastně elektřina zabíjí?
Člověk je tvor křehký a zranitelný. Zabít ho může tisíce zdánlivě drobných nehod/náhod čistě přírodního původu, stejně jako se umí zabíjet sám svými vlastními vynálezy.
Ovšem všechny fyzikální síly (vyjma samozřejmě energie vzniklé při štěpení atomových jader) jsou ničím ve srovnání s ‚neviditelnou‘ elektřinou.
Pokud vaše povědomí o tom, jak elektrický proud zabíjí, pramení z četby komiksů, případně sledování kreslených seriálů, pak se pochopitelně zcela míjíte s realitou.
Ale ani v případě, že své znalosti čerpáte z technických popisů funkce elektrického křesla, se realitě příliš neblížíte. Elektrické křeslo je totiž „overkill“ – tedy záměrně nadměrně ničivá síla, která se při popravách používá zde dvou důvodů:
1) historického – elektrické křeslo sice vynalezl jistý americký zubař, ale tento vynález byl ve skutečnosti výsledkem boje Thomase A. Edisona (zastánce stejnosměrného proudu) a jeho konkurentů prosazujících proud střídavý (přičemž se v dnešním elektronickém věku ukazuje pro obecné praktické využití jako vhodnější proud stejnosměrný, který nakonec tuhle bitvu prohrál, ale to už sem nepatří).
2) praktického – při popravách na elektrickém křesle sice dochází u odsouzeného ke vzniku nepříjemných jevů, jako je samovolná urinace a defekace, spálená kůže a vnitřní tkáně, oční bulvy vypadnuvší z očních jamek... ale to vše jen proto, aby byla naprostá „jistota“, že je popravovaný objekt skutečně mrtev. Že se tak i po mnoha desítkách vteřin, ba minut občas nestane a poprava musí pokračovat, je jiná otázka.
Paradoxní v tomhle ohledu je, že člověka dokáže proud zabít za daleko kratší dobu a při daleko menší ‚síle‘.
„Volty“ = napětí proudu, což je něco podobného jako tlak vody
„Ampéry“ = množství proudu, což je něco podobného jako průtok
„Ohmy“ = odpor vodiče, což je něco podobného jako vnitřní průměr trubky
Když zvýšíte napětí (tlak), zvýšíte i množství (průtok), pokud se samozřejmě nemění odpor (průměr).
Výsledný výkon/příkon vyjádřený ve „Wattech“ je – zjednodušeně řečeno – napětí vynásobené množstvím, tedy voltampéry (nebo obráceně, to je jedno, ačkoli je ampérvolt odoborně nesprávně). Jeden ampér je pak ve skutečnosti asi 6242 x 10(na osmáctou, tedy 6 242 000 000 000 000 000 000!) elektronů, které za jednu sekundu projdou určitým průřezem vodiče.
Zabít nás může – neděste se – už pouhých 7 miliampérů. A stačí, aby takovéto množství působilo pouhé tři sekundy. Za krátkou dobu vám totiž i tak relativně slabý proud naruší přirozený rytmus srdce a dojde k jeho zástavě – a následkem toho i k postupné zástavě dalších životních funkcí. V podstatě by na to stačila běžná devítivoltová nebo i tužková baterie, pokud byste ji dokázali ‚napojit‘ přímo na srdce.
Jak je tedy možné, že o smrtelných úrazech elektrickým proudem neslyšíme zas tak často? Vtip je v tom, že naše těla v sobě mají přirozeně ‚zabudovaný‘ odpor k elektřině, konkrétně v hodnotě 5 až 15 tisíc ohmů .
Odpor se navíc ještě zvyšuje nejen v závislosti na tom, co máme zrovna na sobě za oděv a obuv, ale také podle aktuální ‚fyziologické‘ nálady těla – a záleží třeba dost na tom, zda máme suchou či naopak vlhkou kůži. Protože když jste například zpocení, bude elektřina přednostně putovat právě solným roztokem vašeho potu, a výsledkem jsou pak popáleniny, ale ‚nezasažené‘ srdce – a přesně k tomu někdy dochází u výše zmiňovaných poprav na elektrickém křesle, byť se zde používá napětí v řádu tisíců voltů a jednotek ampér.
lightning_injury.jpg
Dolní končetina člověka zasaženého silným elektrickým výbojem – bleskem. Povšimněte si zarudlé ‚větvící se‘ čáry vedoucí přes nárt dále nahoru podél holenní kosti. Tu zde po sobě zanechala právě elektřina. (Foto: wikipedia.org/James Heilman, MD)
Ale člověk občas unikne i po zásahu mnohonásobně většího výboje – blesku. Ten může dosáhnout napětí třeba až miliardy voltů a množství proudu až 100 kiloampér, jenže velký odpor vzduchu (10000 voltů na centimetr) jej může do člověka ‚dopravit‘ již značně oslabený, navíc po dobu kratší než ony kritické tři sekundy. Viz příběh člověka, do kterého uhodil blesk, a přesto přežil.
ezgif.com-optimize_2.gif
Navíc – mnohokrát se setkáváme i s elektrickými výboji o hrozivém napětí 20 tisíc volt, a nic se nám nestane. Jen jakoby ‚přeskočí jiskra‘. Jedná se o statický náboj, který vzniká třeba třením určitých tkanin – a přestože je napětí velmi vysoké, skutečné množství proudu je naopak velmi nepatrné, v řádech mikroampérů.
Muselo by se zvýšit (nejméně tisíckrát), aby se prodralo odporovou bariérou naší obuvi, oděvu a samotného těla a dostalo se až k srdci (které je ve skutečnosti rovněž ‚nataktováno‘ pomocí velmi slabých elektrických impulzů jdoucích z mozku přes nervy).
Což jde za jistých, celkem běžných okolností nevyžadujících žádnou velkou technickou průpravu, i s pomocí proudu ze zásuvky. A ten je v Egyptě stejný jako u nás. Stačí do ní strčit hřebík a držet – jde to snadno, on vás totiž proud ‚nepustí‘ – a vydržet ty tři sekundy. Podobná věc se dá provést i za použití holých nebo (ne)záměrně obnažených vodičů, přiložených ‚nejlépe‘ na holou suchou kůži a ‚nejlépe‘ tak, aby byly blízko srdci...
A zde pro odlehčení ještě 10 způsobů, jak zemřít tak, aby to média co nejvíce rozmázla.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
