V pátek 19. ledna si připomínáme 55. výročí smrti Jana Palacha. Jeho sebeupálení, které mělo vyburcovat národ, získalo světovou pozornost, což dokládají i články v zahraničním tisku. Západoněmečtí novináři napsali, že Palach dosáhl, co si předsevzal, neboť o motivech jeho činu se píše po celém světě. Japonci jej zase přirovnali k Janu Husovi. Co napsal ještě světový tisk o mučedníkovi Palachovi?
Rozporuplné reakce
Na sebeupálení Palacha se v zahraničním tisku objevily protichůdné reakce. Sovětský deník Pravda například uvedl, že existují antisocialistické síly, které se v Československu snaží využít činu mladého studenta k provokaci. Dále je v tomto listě uvedeno, že mladíka tyto síly k pokusu o upálení dokonce navedly. Východoněmecká rozhlasová stanice Vltava, která vysílala z Berlína, do éteru vypustila dezinformaci, že za čin mladého sebevraha Jana Palacha může selhání československého systému výchovy.
Jinak tomu však bylo na Západě. Britské Timesy přinesly informaci o tom, že československé úřady mají po smrti Jana Palacha spoustu práce zvládat rozjitřené emoce společnosti. V krátkém komentáři dokonce zaznívá i varování před opakováním událostí ze srpna předchozího roku.
Západoněmecký Frankfurter Allgemeine Zeitung napsal: „...je jisté, že bylo dosaženo plánovaného účinku. Všechny listy světa registrovaly Palachovu sebevraždu, většina jasně pojmenovala její motiv.“ Frankfurter Rundschau zase napsal: „Zdá se, jako by znovu propukla vůle k odporu, která se v srpnových dnech plně nevybila.“
Zcela jedinečná je reakce japonského listu Ashahi šimbun, ve které je Palach přirovnán k Janu Husovi, který také zemřel v boji za pravdu. A také v plamenech. „Praha je plná strastiplné ozvěny chorálu národní hymny pod dojmem dvou jmen a letopočtů: Jan Hus 1415, Jan Palach 1969.“
Maďarská mystifikace
Maďarský deník Népszabadság napsal, že se objevily nepotvrzené informace o tom, že Jan Palach nespáchal čin z vlastní vůle. „Mělo mu být namluveno, že roztok, kterým se poleje, bude hořet tzv. studeným plamenem a nezpůsobí mu žádné popáleniny.“ Jiný maďarský deník (Magyar Nemzet) v krátkém článku uvádí, že v době pokusu o upálení Palacha bylo na Václavském náměstí přítomno mnoho západoněmeckých a anglických novinářů, kvůli čemuž se zpráva mohla rozlétnout prakticky okamžitě do světa. Tak to alespoň stojí v článku deníku celostátní rady Maďarské vlastenecké lidové fronty.
Na konci ledna 1969 ocenili rumunští novináři postoj většiny občanů (zvláště pak mládeže), že se nenechali strhnout extremistickými živly a činu Palacha nenásledovali. V tutéž dobu informovaly západní agentury o zásazích na Václavském náměstí: „Silné policejní jednotky posílené vojáky se samopaly procházely v pondělí pražskými ulicemi prosazovaly tak požadavek komunistické strany k zachování klidu.“ Přísná bezpečnostní opatření měla být nepřímým důsledkem sovětského dopisu, v kterém měl Kreml kritizovat nepokoje, které v Československu vyrojily po smrti Jana Palacha.
Informuje týdeník Reportér
Na našem území se mohli lidé s reakcemi zahraničních novinářů seznámit prostřednictvím týdeníku Reportér, což bylo svého času proreformně orientované periodikum. Jeho první číslo vyšlo v dubnu 1966, postupem času popularita tohoto týdeníku rostla, v první polovině roku 1968 vystoupal náklad až na 100 tisíc výtisků. Po srpnové invazi začaly Reportéru těžké časy, na podzim roku 1968 bylo jeho vydávání dokonce na měsíc pozastaveno. Vydávání týdeníku pak muselo být definitivně zastaveno 15. května 1969. O Palachově činu a reakcích na něj, tak ještě informovat stihli, ale bylo to jen tak tak.
A zde si přečtěte, jak se před 50 lety psalo o upálení Jana Palacha u nás.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
