Doktor Petr Smejkal se dlouhodobě věnuje interně a infekční medicíně a k nákaze novým typem koronaviru se z pohledu lékaře - epidemiologa vyjadřuje od samého začátku, kdy pandemie vypukla. Původně byl v souvislosti s COVIDEM-19 celkem optimistický, vydržel mu ale tento postoj? Změnilo se chování viru nebo nás, lidí? A komu bychom podle něj měli vlastně všichni naslouchat?

Pane doktore, již v dubnu jste říkal, že virus zde s námi zůstane. Ano, je zde stále a dokonce je kolem nás víc, než na jaře. Je to tak nebo je to způsobené tím, že se nyní mnohem více testuje?

Je pravda, že se testuje víc, ale virus s námi je a zůstane... Ano, je ho víc, než na jaře.

mohlo by vás zajímat

Kdo je pozitivně testovaný na COVID-19, není automaticky nemocný, připomíná rektor Tomáš Zima

Je tohle ona druhá vlna? Profesor Roman Prymula je toho názoru, že ano. Nebo se jedná pokračování vlny první, která, jak se může laikovi zdát, vlastně neskončila. Vy sám jste byl ještě v červnu poměrně optimistický.

Je to druhá vlna a může být horší, než ta první. Ano, i já jsem byl optimistický. Všechny nás trochu překvapilo, že to - podle mého názoru - příliš rychlé rozvolnění nezpůsobilo v červnu významný nárůst nakažených. V létě se bohužel virus rozjel tam, kde mohl nejlépe. V uzavřených místnostech s velkým počtem mladých lidí. Některá opatření měla zůstat i přes léto jako v Německu, jakkoli nám znepříjemňují život.

Změnil virus své chování nebo chování změnili lidé? Dá se definovat další vývoj nového koronaviru? Je známé, že viry mutují. Podívejme se na často zmiňovanou chřipku.

Chování jednoznačně změnili lidé, ne virus. Ano, chřipka tzv. driftuje, proto se vakcíny mění každý rok. Ale tento koronavirus, když to řeknu laicky, nemá potřebu ještě mutovat. S většinou populace se nesetkal, tak má stále možnost útočit i bez toho, aby se měnil. Chřipka ne. Tento virus nezmutoval. Je to, až na malé změny v genomu, stále tentýž COVID.

Zůstávají jako rizikové - nejvíce ohrožené stále stejné skupiny lidí nebo i zde došlo ke změně?

Rizikové skupiny zůstávají stále stejné. Hypertonici, diabetici, obézní. To mohou být i mladí s těmito rizikovými faktory.

Počty nakažených skutečně prudce stoupají. Nejen u nás. Jak hodnotíte přijatá opatření? Jsou dostatečná? Pokud podle vás ne, jaká by měla být, aby byla skutečně efektivní? A kdy se nyní zaváděné restrikce projeví?

Opatření - v tuto chvíli nám už roušky (první R) nestačí. Musíme přistoupit k restriktivním opatřením toho druhého R - tedy omezit shromažďování. Ale apeluji, nečekejme na další vládní nařízení, začněme se sami chovat zodpovědně. Žádná větší shromáždění, kdy by nebylo možné dodržet rozestupy a roušky. Je to otravné, ale jinak to nepůjde. Jinak bude další lockdown. Pokud se budou opatření dodržovat, do půlky října by se měl efekt projevit.

Máte zkušenosti z USA, kde jste i za dobu své kariéry působil. Lze z vašeho pohledu hodnotit jejich postup? Lze ho vůbec srovnávat? Konkrétně USA se potýkají s vysokými počty zemřelých. Myslíte si, že číslo nemuselo být tak vysoké - hovoří se o zbytečných úmrtích, pokud by postoj vládních činitelů ve Státech byl jiný?

Ano, USA jsou, co se první vlny týče, spíš odstrašujícím příkladem. Zemřelo zbytečně mnoho lidí. Nicméně se poučili. Lidé tam jeden druhého sami upozorňují na roušky a rozestupy.

Hrozí něco podobného jako tam i u nás? Možná srovnáváme opravdu nesrovnatelné.

Naší výhodou je - z hlediska rizikových faktorů - méně riziková populace s všeobecným zdravotním pojištěním. Zato populace značně netrpělivá a číslům ze zahraničí skeptická. Podobný scénář jako v některých amerických státech můžeme zažít při druhé vlně i u nás, pokud si nedáme pozor.

Jak "všespásná" bude vakcína, na které se intenzivně pracuje. Je opravdu již na dohled? Kdo všechno by se měl nechat očkovat v prvé řadě, u koho to naopak nebude až tak nutné. Očkování bude navíc dobrovolné, jak to nyní vypadá.

Vakcína - ta bude, myslím, až na jaře.. Ta kvalitní, bezpečná. Očkovat by se měli rizikové skupiny, senioři a zdravotníci především. Ale nespoléhejme moc na vakcínu.

Pane doktore, stále vám vadí, že politici v souvislosti s Covidem - 19 straší lidi? Nebo straší je vlastně vůbec? Nestává se z Covidu-19 čím dál větší politikum?

Politici by měli naslouchat těm opravdovým odborníkům. Ne jen těm, kteří přinášejí dobré zprávy za každou cenu. Často buď straší nebo zase zlehčují situaci. Mnoho emocí, málo faktů. Podívejte se na prezidenta Trumpa...

V souvislosti s novým onemocněním není jednotná ani odborná veřejnost a vyjadřuje se k němu opravdu i celá řada lékařů napříč lékařskými obory. Kdo na to má ale skutečně právo? Objevilo se i plno osob, o kterých veřejnost dosud neslyšela, a kteří se tváří jako odborníci na viry a hlavně na koronavirus. A to již trochu zavání jako PR.

Ano, některá media nedávají příliš prostoru faktům. A zvou si k rozhovorům o COVIDu i pseudoodborníky, kteří pak šíří bludy. Příklad - vážím si jistých zpěváků a zubařů za jejich hudbu a informace o zubech. Nevím ale, proč mluví o epidemiologických křivkách COVIDu. Nerozumí jim příliš. To je český fenomén - každý všemu rozumí a málo pokory.

Koho vy sám hodnotíte jako skutečně schopného poskytovat občanům opravdu relevantní informace? Komu vy sám, kromě sebe, důvěřujete.

Odborné veřejnosti. Právo se vyjadřovat má asi každý. Ale měli by to být zejména epidemiologové, mikrobiologové, virologové a imunologové. A samozřejmě klinici, kteří COVId léčí, zejména infektologové (ti v první řadě) a intenzivisti. Těch PR pseudoodborníků je příliš.

mohlo by vás zajímat

Tuberkulóza je stále jednou z nejzávažnějších infekčních nemocí na světě, připomíná profesorka Martina Vašáková

Dá se nyní predikovat další vývoj? Stáváme se terčem kritiky i z okolních států, hranice se pro nás uzavírají nebo se zhoršují podmínky pro možnost vycestovat bez omezení.

Další vývoj - do půlky října nějaké výraznější zlepšení neočekávám. A ano, ostatní státy nám zavřou hranice. A hodně lidí, kteří jsou závislí na zahraničí, bude bez práce. Doufám, že si to všichni zlehčovatelé téhle pandemie a odpůrci opatření uvědomují.... Já myslím, že Německo, Dánsko, Norsko jsou země, které to zvládají dobře. Ale jak jsme to každý z nás zvládl, uvidíme na jaře 2021. Tehdy budeme účtovat.

A úplně závěrem - jste epidemiolog, z vašich úst by tedy rady měly být validní, co byste lidem nyní doporučil, aby nákaze předešli, nebo možná úplně konkrétně - jak se proti nákaze chráníte vy? Cítíte se více ohrožen v porovnání s ostatními nemocemi?

Rada na závěr - je pořád ještě letní období. Ohrožen se necítím, ale hlavně nechci ohrozit pacienty. Co dělám? Pracuji o sto šest. Když ne, tak sportuji a užívám si babího léta. Buďme venku, v přírodě, sportujme. Vyhněme se teď přeplněným barům a bujarým oslavám. Nosme roušku, když už musíme být v davu lidí. Zvládneme to, jen když každý z nás začne sám u sebe. Nechme se, alespoň tento rok, očkovat na chřipku. A zůstaňme pozitivní.

Děkujeme za rozhovor, pane doktore, a přejeme Vám i sobě hodně sil a také pevných nervů.