Juan Perón
Juan Perón se narodil 8. října roku 1895. Pocházel ze střední třídy a navzdory rodinné tradici se místo studia medicíny rozhodl pro vojenskou akademii, což ve výsledku určilo jeho životní cestu.
V roce 1930 se jako řadový důstojník účastnil státního převratu, během nějž byl svržen prezident Hipólito Yrigoyen. V roce 1943 pak byl již jedním ze strůjců dalšího státního převratu, a to proti neefektivní civilní vládě Argentiny.
Byl jmenován ministrem práce, jeho vliv stále rostl a v roce 1944 se stal také viceprezidentem a ministrem války. V říjnu 1945 byl Perón pučem ústavně smýšlejících civilistů a důstojníků sesazen ze všech funkcí a uvězněn.
Prezidentem lidu
Apely dělníků a jeho charismatické milenky Evy Duarte si však brzy vynutily jeho propuštění. V den svého propuštění, 17. října, promluvil z balkonu prezidentského paláce k davu asi 300 000 lidí a slíbil, že povede lid k vítězství v nadcházejících prezidentských volbách.
O čtyři dny později se Perón, tehdy vdovec, oženil s Evou Duarte neboli „Evitou“, jak se jí začalo přezdívat. Jako prezident vytvořil Perón působivě populistické spojenectví a jeho vize soběstačnosti Argentiny mu získala širokou podporu napříč zemí.
Potřetí prezidentem
Zároveň se však čím dál tím více přikláněl k autoritářství, věznil své politické odpůrce a omezoval svobodu tisku. V roce 1952 zemřela jeho největší politická posila – manželka Evita. Jeho podpora jako by se rázem rozplynula.
O tři roky později byl svržen vojenským převratem. V roce 1973 se po 18 letech exilu vrátil do Argentiny a znovu získal prezidentský úřad. Jeho třetí manželka, Isabel de Martinez Perón, byla zvolena viceprezidentkou a v roce 1974 po Perónově smrti převzala jeho místo.
Zdroj: History, wikipedia