Kevin Sorbo

Kevin "Herkules" Sorbo Tenhle minnesotský rodák se provařil obzvláště ztvárněním ústřední postavy v nekonečném seriálu Herkules, kterému jakousi nepatrnou kredibilitu zajistil na stará kolena paběrkující Anthony Quinn (víte vůbec, že Anthony Quinn byl Mexičan?) v roli Dia. Pětkrát si prkenný Sorbo zahrál na poloboha v dlouhometrážním filmu – ty šly však všechny naštěstí rovnou na VHS. Kevin absolvoval soukromou hereckou školu Dolpha Lundgrena, ale ve výrazové škále se svému idolu nevyrovnal. Těžko pochopit, že ratingy Herkula vydržely dostatečně vysoko pět let, protože při pohledu na neohrabaného Sorba měl normální divák spíše strach, aby si něco neudělal. Není divu, že zbytek jeho filmografie tvoří filmy, které se umísťují celkem vysoko v anketách o nejhorší snímek historie. V letech 2000-2005 ještě prznil jinak fajn sci-fi seriál Andromenda, jež vznikl z nepoužitého materiálu, který napsal Gene Roddenberry pro Star Trek. Sorbo sám říká, že jeho hollywoodskou kariéru zabrzdily jeho konzervativní a křesťanské názory. Měl by se podívat na některý ze svých filmů.  

Denise Richards

Denise Richards Denise Richards byla možná častým objektem masturbačních fantazií, obzvláště chlapců narozených v 80. letech, ale jako herečka vždy stála za.... a logicky tak nebyla nikdy obsazena do filmu, který by nebyl více či méně debilní. Na filmová plátna vtrhla sci-fi řežbou Hvězdná pěchota, která krom povedených akčních scén postrádala jakýkoli koherentní děj a hlavně zle trpěla obecným nedostatkem hereckého talentu. Na pěknou postavu a obličej to Denise jakž takž uhrála ve snímku Nebezpečné hry. Dokonce dostala šanci zahrát si Bond girl a to v jednom z nejhorších Bondů vůbec Jeden svět nestačí, ale po zásluze si vysloužila Zlatou malinu za nejhorší ženský herecký výkon ve vedlejší roli roku. Za zmínku pak stojí už jen nahé pózování pro Playboy - pravděpodobně to nejlepší, co Denise Richards kdy udělala - a manželství s kokainovým kouzelníkem s tygří krví Charlie Sheenem. Charlie je samozřejmě torpédo, co nelze udržet na uzdě, takže Richards skončila jen s prsními implantáty pro pláč.  

Michael Dudikoff

Michael Dudikoff Michael sice patří do celkem početné skupiny neschopných herců z bezduchých akčních filmů 80. a 90. let, ale dokonce i Chuck Norris a Steven Seagal měli něco do sebe a hlavně jejich filmy neotravovaly diváka nějakým pseudodějem – pouze chytře propojovaly nakládačky na různé způsoby. Dudikoff je v našich končinách znám zvláště díky sérii Americký ninja (krom třetího dílu, kde hrál David Bradley). Nehledě na absolutně zhovadilé scénáře o zloduších klonujících ninjy, Dudikoff sice docela slušně kopal, ale prakticky nemluvil, což bylo geniálními scénáristy zdůvodněno jeho post-válečným traumatem. Ve skutečnosti měl Michael expresivní ojedinělý herecký styl, který vycházel z výše zmíněných kolegů Seagala a Lundgrena, ale dotažený ještě o metu dál. Dudikoffovy dialogy se vešly na zadní stranu vizitky a když konečně dostal Americký ninja útrum, dále se protloukal béčkovými a céčkovými akčňáky, až ze zoufalství v roce 2004 ukončil aktivní kariéru. Vloni ji však obnovil a šušká se, že se objeví ve čtvrtém pokračování Expendables a že dokonce hodlá oživit svou klasickou sérii. Je to jedině dobře. Alespoň budou lidé vidět, jak po 25 letech vypadá.  

Emilio Estevez

Emilio Estevez Emilio je synem Martina Sheena (který se ve skutečnosti jmenuje Martin Estevez) a bratr Charlieho Sheena (Carlos Estevez). To, že nepoužil pseudonym svého táty jej ale nezachránilo. Charlie si celkem slibně rozjetou kariéru (Četa apod.) pokazil sám, když se rozhodl svoje vlohy uplatňovat v toho času oblíbených crazy komediích či v sitcomech. Emilio se nikdy neodlepil od země. Určitý náznak přinesly filmy jako Coppolův the Outsiders či kultovní cyber-punková pakárna Repo Man, ale pak už to šlo s Emiliem od desíti k pěti. Comeback decentně prorokoval western Mladé pušky, který nebyl zas tak úplně pitomý, ale o dva roky později Estevez napsal a režíroval komedii Muži při práci, kde po boku svého zlobivého sourozence vyvážel popelnice, a kdo by to řekl, jednou takhle našli v jenom z kontejnerů mrtvolu. Po vzoru Charlieho, který v roce 1991 natočil Žhavé výstřely, se taktéž s konečnou platností vydal cestou laciného komika, když se upsal parodii na Smrtonosnou zbraň (opravdu je třeba tento film parodovat?) s příznačným českým názvem Nabitá zbraň. Nutno přiznat, že v té době mířily parodie a šílené komedie na svůj vrchol a jejich velká obliba zapříčinila to, že jich vznikalo ročně asi tolik, kolik (ne)bylo ruských vojáků na Krymu, Nabitá zbraň byla jednou z těch lepších. Posledních 20 let ale Estevez prožil v anonymitě televizních filmů a mini rolí (větších produkcích jako např. Mission Impossible). Většinou ho člověk ale zaznamenal, pouze když se vyjadřoval k tomu, co si myslí o tom, že jeho bratr šňupe 4 gramy kokainu denně a žije ve společné domácnosti se dvěma pornoherečkami.  

Adam Sandler

Adam Sandler při stand up comedy Někdo si možná řekne, že Sandlera není ani třeba zmiňovat. On je to ale ve skutečnosti daleko zajímavější případ, než by se mohlo zdát. Kdysi jsem viděl jakési Sandlerovo „stand up comedy“ vystoupení, které bylo opravdu velmi zábavné a přitom nešlo ani o laciné vtípky. Najednou byl schopen improvizovat, měl věrohodný přednes a vůbec to jednoduše byla zábava. Bylo znát, že to není muž jednovečerního gagu jako Robert De Niro ala Rupert Pupkin ve Scorseseho Králi komedie. Vůbec jsem nechápal, proč si vybírá, a v mnohých případech sám píše, tak retardované komedie jako Vodonoš nebo Machři. Paradoxně exceloval v roce 2007 v dramatu Volání o pomoc, ale od té doby si podobnou roli nezopakoval a omezil se znovu na škálu moulové, smolaři, idioti, ADHD syndrom, Downův syndrom, Tourettův syndrom všechno v jednom. Těžko říci, co je špatně. Možná je to přílišně vřelé přátelství s Robem Schneiderem, z něhož pramení častá spolupráce. Pak možná i to, že Sandler vypadá jako starší sourozenec Jasona Biggse, který je taktéž velmi úspěšný lovec sraček do filmografie a někteří diváci jim to ještě sečtou. První díl téhle zdi hanby najdete ZDE.