Vzpomínáte si ještě na velšskou zpěvačku Duffy s velice specifickým hlasem a na její album Rockferry, které bylo čtvrtým nejprodávanějším albem roku 2008? Duffy byla odborníky a hudebními kritiky považována za jednu z nejtalentovanějších nově objevených zpěvaček 21. století, jejíž soulový styl a nádech 60. let oslnil celý svět. V roce 2011 však zcela náhle přerušila svou hudební kariéru. Vysvětlení přišlo až v průběhu minulého roku a šokovalo nejen fanoušky, ale celý hudební průmysl a veřejnost.
Duffy
Duffy, rodným jménem Aimee Anne Duffy, je velšská zpěvačka a skladatelka. Narodila se 23. června roku 1984 ve městě Bangor. Duffy byla velice specifickou zpěvačkou s netradičním vokálovým zabarvením, která svým příchodem na scénu rozbourala mainstreamové popové trendy a svou muzikou se částečně vrátila ke stylům a žánrům 60. let minulého století.
Duffy začala zpívat přibližně v patnácti letech, a to v různých kapelách v okolí jejího tehdejšího bydliště. V roce 2003 se objevila ve velšské talentové soutěži Wawffactor, v níž uspěla a skončila na druhém místě. Hned v následujícím roce nahrála své první EP s názvem Aimée Duffy, současně ovšem stále pracovala jako servírka a prodavačka ryb.
Celosvětově však prorazila až v roce 2007 vydáním velice populárního singlu Rockferry, na který navázala v následujícím roce stejnojmenným albem. Album, které obsahovalo singly jako například Mercy či Warwick Avenue, bleskově prorazilo, dostalo se do čela hitparád a udělalo z Duffy plnohodnotnou a žádanou hudební hvězdu.
Rockferry
Nahrávání alba trvalo čtyři roky a dle výpovědí všech, kteří se na albu podíleli, byla cesta k jeho vydání velice kostrbatá a složitá. Píle se ovšem vyplatila, neboť deska byla kriticky dobře přijata a chválena především za hudební a textovou hloubku, občasnou temnou atmosféru a neobyčejný vokální výkon Duffy. Duffy byla kritiky a odborníky často přirovnávána například k Amy Winehouse.
Rockferry bylo komerčně velice úspěšné album a dosáhlo prvních příček na několika hudebních trzích. Jednalo se o nejprodávanější album ve Spojeném království roku 2008 a o čtvrté celosvětově nejprodávanější album téhož roku. Duffy za desku v roce 2009 obdržela cenu Grammy za nejlepší popové vokální album a také tři ceny BRIT Awards.
Album bylo v roce 2010 mimo jiné nominováno skupinou BRIT Awards na nejlepší britské album za posledních 30 let, nakonec prohrálo s (What’s the Story) Morning Glory? od skupiny Oasis. Rovněž singl Mercy slavil mezinárodní úspěchy, když trumfl dvanáct hudebních žebříčků.
Po obrovském úspěchu alba Rockferry vydala Duffy ještě úspěšné album Endlessly, ovšem v roce 2011 z nespecifikovaných důvodů odešla do ústraní, přestala nahrávat i koncertovat a naprosto přerušila svou hudební kariéru. Po Duffy se slehla zem a hudební svět přišel o jednu z nejtalentovanějších zpěvaček 21. století. Ani fanoušci navíc neměli tušení, z jakého důvodu Duffy skončila.
Až v roce 2020 přišla s vysvětlením, ke kterému se dlouho odhodlávala a na které neměla téměř deset let dost síly. Její „odchod“ z veřejnosti jí pomohl vypořádat se s velice nepříjemnými zážitky. Duffy se svěřila s šokujícím a traumatizujícím zážitkem – byla zdrogována, znásilněna a držena několik dní v zajetí. Proč se tedy nakonec rozhodla vyjít s objasněním na světlo? Aby inspirovala ostatní oběti k prolomení mlčení a dodala jim odvahu.
Trauma z dětství i dospělosti
„Pravda je taková, a prosím věřte mi, že jsem již v pořádku a bezpečí, a že mě znásilnili a zdrogovali. Několik dnů mě drželi v zajetí. Přežila jsem, ale vyrovnat se s tímto zážitkem chtělo čas. Nedá se to zlehčovat. Ale můžu vám říct, že těch posledních deset let jsem strávila tisíce a tisíce dnů opětovným pouštěním slunce do svého srdce. To slunce nyní znovu svítí,“ napsala Duffy v minulém roce na svůj instagram.
„Znásilnění mě obralo o lidská práva, o život beze strachu. Vzalo mi třetinu mého dosavadního života. V hloubi duše vím, že by byla hanba, kdybych o tom, co jsem zažila, nepromluvila,“ napsala zpěvačka. Duffy byla zdrogována na oslavě svých narozenin, odkud byla odvlečena do cizí země. „Vůbec si nepamatuji, jak jsem se dostala do letadla. Vím jen, že jsem pak ležela schoulená v kufru auta. Dostala jsem se na hotelový pokoj, kde mě útočník znásilnil. Pamatuji si na hroznou bolest a na to, jak jsem se snažila neupadnout do mdlob. Byla jsem s ním i druhý den. Ani se na mě nepodíval, všude jsem musela chodit za ním. Byla jsem jen částečně při vědomí, skoro nic jsem si neuvědomovala. Mohl se mě kdykoli zbavit.“
Zpěvačka zprvu na policii nešla, nakonec si však o incidentu promluvila se dvěma policisty. Duffy zná i identitu útočníka. „Svěřuji se s tím vším, protože žijeme ve světě plném bolesti, ale já už se nebojím. Věřím, že když promluvíte od srdce, srdce ostatních vám budou naslouchat. Ačkoli je můj příběh velice temný, ze svého srdce a své duše mluvím za všechny, kterým se stalo něco podobného,“ vysvětlila Duffy. Zpěvačka také vysvětlila, proč se z traumatizujícího zážitku nevyzpívala: „Zajímá vás, proč jsem se nevyzpívala ze své bolesti? Nechtěla jsem světu ukázat smutek v mých očích. Řekla jsem si, jak mohu zpívat od srdce, když je zlomené?“
Duffy zažila podobně nepříjemný zážitek již v dětství. Rodiče Duffy se rozvedli, když jí bylo deset let, následně vyrůstala u matky se svými sestrami. V září roku 1998, když bylo Duffy 14 let, byla umístěna na krátký čas do policejního domu. Úřady totiž zjistily, že bývalá manželka jejího nevlastního otce zaplatila nájemnému vrahovi tři tisíce liber právě za zabití nevlastního otce Duffy. „Byla jsem tak vyděšená, cítila jsem se strašně,“ popisovala situaci Duffy v roce 2008. Pobyt v policejním domě označila Duffy za „psí“, klaustrofobický a izolační zážitek. O to horší byl pro Duffy zážitek, jenž se stal na pomyslném „konci“ její hudební kariéry.
Zda se Duffy někdy k hudbě vrátí, je zatím nezodpovězenou otázkou a fanouškům kvalitní hudební tvorby nezbývá, než doufat v nejlepší.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
