Ve většině tuzemských domácností se na štědrovečerní tabuli objeví kapr s bramborovým salátem. Může se zdát, že dávat si na Vánoce takto upravenou rybu je hodně letitý zvyk, tato tradice však zase až tak stará není.
Kdy připlul kapr na štědrovečerní tabuli?
Ač si mnozí z nás neumí štědrovečerní menu bez kapra ani představit, v minulosti bylo všechno jinak. Kapr se stal vánočním pokrmem sice už v 19. století, ale pouze v rybníkářských oblastech. Zprvu byl výsadou šlechty a bohatých měšťanů.
Nejdříve se připravoval na černo nebo na modro. Není bez zajímavosti, že vánoční a adventní čas byl brán věřícími jako doba půstu a byly přísně zapovězeny masité pokrmy. Na ryby však v církevním pojímání není nahlíženo jako na maso, a tak měl kapr výjimku. Moc ji ale nevyužil.
K popularitě kapra dopomohla také naše pravděpodobně nejslavnější autorka kuchařek Magdalena Dobromila Rettigová, která jako úplně první představila kapra v trojobalu. Na vyvolání masového zájmu to však ještě nestačilo.
V české kuchyni se recept na dnes tolik oblíbeného a žádaného smaženého kapra s bramborovým salátem objevuje až ve 20. letech minulého století, až poté můžeme mluvit o boomu této ryby na českých talířích. Hlavním vánočním chodem se pak stal až po druhé světové válce.
Kapro-vánoční zvyky
S kaprem se pojí celá řada zvyků, třeba schovávání šupin pod talíř. Důvod je prostý, má to přinést štěstí, zvláště po finanční stránce. Mnozí lidé ze stejného důvodu nosí šupiny z vánočního kapra i ve své peněžence.
V hodně případech se stane, že lidé sice zůstanou věrní rybám, ale zamění kapra za lososa. Kupovat živého kapra na Vánoce je hezký český zvyk, nad kterým se cizinci mohou pozastavovat. Ti jsou totiž většinou zvyklí kupovat si maso na sváteční hostinu v mražené formě a rozhodně nemají ponětí o tom, že někdo ve sváteční den zabíjí a kuchá kapra.
A zde vám představíme tradici vánočního stromku: původně se nazdobené větve věšely nad vchod a měly nasytit mrtvé.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
