Je tomu již 61 let od doby, kdy Karel Gott poprvé účinkoval v televizi, a vešel tak do širšího povědomí české veřejnosti. Stalo se tak v osudovém roce 1960, kdy Karel Gott učinil patrně své nejdůležitější životní rozhodnutí – rozhodl se stát profesionálním zpěvákem a odložit povolání elektromontéra v ČKD.
Začátky v ČKD
Karel Gott je a vždy byl tématem sám o sobě, byl zvláštním symbolem republiky. Ačkoli o jeho úspěších v zahraničí, neuvěřitelném tenoru a zisku slavíků ví každý, jeho začátky jsou zahaleny stínem obrovské slávy, která následovala.
Karel Gott se narodil v počátku druhé světové války 14. července roku 1939 v Plzni. Původně se chtěl stát malířem, ovšem poté, co se neúspěšně pokoušel o studium výtvarného umění na UMPRUM, přešel do učení v oboru elektromontér do ČKD. Již během učení se vzhlédl v hudbě a ve zpěvu – jednalo se však pouze o doplňkový koníček, jemuž se věnoval bokem.
Mladý Gott se účastnil několika talentových pěveckých soutěží, ačkoli jeho otec neměl pro umělecké záliby svého syna příliš velké pochopení. Nicméně soutěže dopadaly vcelku úspěšně. Roku 1958 se Gott zúčastnil soutěže Hledáme nové talenty ve Slovanském domě, což mu vyneslo pravidelné účinkování s Orchestrem Karla Krautgartnera. Vystupoval tehdy pod pseudonymem jako Karel Matějíček.
Poprvé v televizi
Jedním ze zlomových bodů Gottova života byl rok 1960. Karel Gott se rozhodl, že chce profesi elektromontéra odložit na vedlejší kolej, a tak odešel z ČKD a „stal se“ zpěvákem. Začal studovat na pražské Státní konzervatoři, obor operní zpěv, pod vedením profesora Konstantina Karenina.
Získal důležité angažmá v kavárně Vltava s Orchestrem Oty Rendla, kde se poprvé dostal do širšího povědomí obyvatel hlavního města. V roce 1960 také poprvé účinkoval v Československé televizi v programu k 15. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Ten byl vysílán přímým přenosem z pražské Lucerny – Gott byl tehdy poprvé doprovázen Orchestrem Karla Vlacha.
S Karlem Vlachem také pořídil první studiové nahrávky ve studiu Strahov pro Státní hudební vydavatelství (později Supraphon), které byly však na desce vydány až roku 1963. Roku 1961 se dostal na první zahraniční zájezd s Jazzovým orchestrem Československé rozhlasu do Polska. Zpočátku si na Karla Gotta obecenstvo údajně nemohlo dost dobře zvyknout, neboť se tehdy svým operně-twistově-rockenrollovým vystupováním vymykal zažitému trendu.
Světový Gott
Změna nastala až v letech 1962 až 1964, kdy se do Československa dostala éra twistu. Současně začala také významná éra divadel malých forem, v nichž se následně formovala moderní podoba české populární hudby. V 62. roce nahrál svůj první duet s Vlastou Průchovou „Až nám bude dvakrát tolik“ – jednalo se o první Gottovu gramodesku. O dva roky později, v roce 1964, vyhrál svého prvního Zlatého slavíka a píseň Oči máš sněhem zaváté zvítězila v kategorii nejlepší píseň.
V tu dobu se již Gott dostával poměrně často na západ. Roku 1976 vystoupil na světové výstavě Expo v Montrealu, byl známý v Rakousku, ve východním i západním Německu nebo třeba v Polsku. Absolvoval tehdy také půlroční angažmá v hotelu Frontier v Las Vegas.
Od té doby Gottova popularita strmě stoupala. Účastnil se desítek zahraničních turné, získával slavíky, sešel se s Johnem Lennonem a vystoupil v Carnegie Hall. Vše dosvědčuje Gottova gigantická diskografie, která čítá přes tři sta desek. Ačkoli absolutního vrcholu popularity dosáhl především v Československu, v žádném případě se nejednalo pouze o tuzemského zpěváka. V 80. letech, tedy ve své zlaté kariérní éře, vystupoval také v zámoří a v Asii.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
